Výročí
Dneska je to tři měsíce co mě Ivanka opustila. Na srpen a září nám vůbec připadá několik výročí. Většinou jsou smutná, v srpnu umřel tchán, můj otec, můj děda, v září pak mamka. Výročí k oslavě mohly být v srpnu dvě, dcera má svátek a to druhé mohlo být ještě hezčí, osobní. V srpnu by to bývalo bylo 49 let co jsme se s Ivankou v Pardubicích v chrámu svatého Bartoloměje vzali. Ivanky strýček a tetička někdy kolem roku 1975 měli zlatou svatbu. Pojali to ve velkém, skutečně jako nová svatba v kostele. Strýček totiž byl varhaníkem a hrál asi ve třech kostelích. Hostů se nás sjelo snad pětadvacet. Když jsme se o tom bavili, sestra na to nějak při různých vzpomínkách zavedla řeč, ptala se zda tu zlatou svatbu budeme nějak slavit. Protože Ivanka ani já si na okázalosli nepotrpíme uvažovali jsme o tom, že bychom si jako dárek mohli zopakovat Bulharsko. Za dva roky po svatbě jsme si udělali krásný čtrnáctidenní výlet na Zlaté Písky a bylo to moc pěkné. Za loňský rok jsme si chaloupky moc neužil