Příspěvky

Přání

Obrázek
Sešel se rok s rokem a jsou tu zas kuřátka. Krásné a v pohodě prožité Velikonoce, v současné době hlavně zdraví a štěstí nebýt v nesprávný čas na nesprávném místě přeje všem známým i neznámým Mirek

Srnky

Obrázek
Nedá mě to podělit se s vámi o zážitek ze včerejška. Vypravil jsem se na hory abych více méně zazimoval chaloupku a přivezl sekačku a křoviňák na prohlídku a hlavně seřízení v servisu. Jel jsem dopoledne a navečer zase domů. Ani jsem v chaloupce nezatápěl, jen si na vařiči ohřál párek, k tomu rohlík a uvařil kávu. Něco bylo potřeba udělat s roštím aby nebylo moc roztahané po louce a trochu pořezat ulomené větve. Na louce jsou zasazeny 3 jabloně a 4 švestky. Má to nevýhodu v tom, že je potřeba se strefit do doby kdy ovoce uzraje (pokud se vůbec nějaké urodí) a sklidit. Jsou to ale bohužel staré stromy a tak úroda bývá malá třeba jednou za dva roky a třeba buď jablka nebo švestky. Jablka jsou takové "štrůdláky", taky si z nich štůdl udělám a švestky dám do mrazáku a příležitostně si upeču metynku. Dcera nám kdysi k Vánocům darovala pekárnu, Ivanka v ní pekla chleba nebo zadělávala těsto na buchty. Já si na buchty netroufám, určitě by se špatně spojily a rozlezly se, ale podle

Všehochuť

Obrázek
Dobrý den všem, už je to půl roku co jsem se zmohl na tradiční příspěvek "Velikonoce". Nevím čím to je ale nic nestíhám. Jako důchodce, času fůra a kde nic tu nic. Občas něco vyfotím a říkám, to dám na blog, ale nějak se k tomu nemohu odhodlat, najít trochu času, sednout k počítači a zrealizovat nápad. Je to nakonec souhrn za toho půl roku, vlastně od Velikonoc. Kdykoliv mám možnost udělat nějakou fotku do dálky nebo nějaký detail a jsou k tomu příhodné podmínky neodolám. Ať to jsou Krkonoše na dálku nebo nějaký květ, zkouším to. Fotím univerzálním foťákem Canon co jsem kdysi dal Ivance k Ježíšku. Právě v té univerzálnosti foťáku je ale také háček. Jde s ním fotit všechno, ale na opravdu do detailu vyfotit některé náměty to není ono. Na dálku by byl potřeba foťák s kvalitním teleobjektivem, "dlouhé sklo", na detaily třeba hmyzu nebo květin zase jiné vybavení. Vzhledm k tomu že se s fotkami necpu do žádného uveřejňování v nějakém místním časopise nebo výstavě, pro na

Velikonoce

Obrázek
Co by to bylo za Velikonoce bez kuřátek. Spíš jsem chtěl koupit beránka, který je u nás tradiční a ne zajíček který patří Němcům, ale beránka měli jen velkého a ještě někdy v úterý. To mě přišlo moc brzy, dříve měli takové malé beránky o něco menší než je zajíček, ale nenarazil jsem na něj, buď je neměli nebo už neměli, tak jsem vzal zavděk zajíčkem. Přidám ještě jeden jarní snímek.

Vánoční přání

Obrázek
V klidu, radosti, pohodě proživé vánoční svátky a v novém roce hlavně zdraví, štěstí a jen samé příjemné události přeje lidem dobré vůle Mirek

Advent

Obrázek
Už loni se konala tato akce, rozsvícení vánočního stromečku, ale to jsem na to zapomněl. Letos jsem si dal pozor a šel se podívat. Sešlo se k mému překvapení hodně lidí. Dobrou duší, bez které by se to neuskutečnilo, je paní učitelka Lucka, dobrá kamarádka mojí neteře Irenky. Paní učitelka se v tomto směru velmi angažuje a pořádá pro děti různé hry nebo soutěže o Dětském dni a nebo na 30. dubna při "Pálení čarodejnic" a i o zábavu pro dospělé. Na tom všem je nejkrásnějí věcí, že toto dělá z lásky, bez jakéhokoliv nařízení, a jedinou odměnou je radost dětí a spokojenost jejich rodičů že se ještě najdou lidé kteří chtějí z lásky a ve svém volném čase udělat něco pro druhé. Po přivítání byl přpravený krátký program se zpěvem vánočních koled, k tomu bylo možné dát si pro dospělé svařené víno, pro děti čaj a pochutnat si na dobrotách které připravili a upekli dobří lidé. Rád bych poznamenal, nevím kdo a jak se kromě paní učitelky angažoval a rozhodně jsem nechtěl vystupovat v rol

Zapadlí vlastenci

Obrázek
Ve čtvrtek dne 24. února roku 1842, stály na silnici, jež běží z horského okresního města Větrova dále k severu do Krkonoš, těžké selské sáně. Asi se divíte zvláštnímu začátku, ale po shlédnutí filmu Rašín v neděli v televizi jsem si vzpoměl, asi dva roky zpátky, že jsem se v tomto "okresním městě Větrově" ocitnul. Byl jsem totiž v Jablonečku a při okukování mapy si vzpoměl, že někdy začátkem 70-tých let jsme s Ivankou a našim známým navštívili pouť ve Vysokém nad Jizerou. Nápad nám dala maminka Ivanky, s tím, abychom ji přivezli "vysocké bobky", v jejím mládí dost žádané poutní cukrátko. Je to vlastně bobek z perníkového těsta o trochu větší než dneska piškoty, něco jako byly "rumové perníčky" z Pardubic. Zvláštností je to, že nejsou polévány sklovitou cukrovou polevou, ale v cukru pudru obalovány, a ten cukr na perníčkách drží stejně jako třeba poleva. Ale zpátky k filmu Rašín (ten mimochodem pocházel z nedalekých Nechanic), druhou hlavní postavou je JUD