Iva221

Na zahradě máme třešeň, na které začaly červenat první třešně. Měla jsem radost, protože třešně mám moc ráda, ale nebyla jsem sama, komu jejich zrání udělalo radost. Hned se na ně vrhlo hejno špačků a tak nevím, jestli vůbec stačí pořádně dozrát. Moje tleskání je vůbec nerozhodilo, klidně hodovali dál. Tak jsem natrhala alespoň pár, abych mohla udělat bublaninu. První úroda. . . Bublanina 20 dkg másla 30 dkg cukru 1 vanilkový cukr utřít a přidat 5 žloutků 5 lžic vlažné vody a utřít do pěny. Nakonec přidáme 30 dkg hrubé mouky citronovou kůru prášek do pečiva sníh z 5 bílků Rozetřeme na pekáč, přidáme třešně a pečeme do růžova. nejhorší práce - vypeckování třešní. S peckami by muž bublaninu nejedl a mě by už asi taky tak nechutnala. . . . . . a je upečeno. . . . . . a můžeme baštit. . .

Tenhle vtip mi přišel emailem a docela mě pobavil, tak snad pobaví i některou z vás Dnes ráno jsem byl v trafice. Byl jsem tam pět minut. Když jsem vyšel ven, stála tam u auta policajtka a vypisovala blokovou pokutu. Tak jsem šel k ní a řekl jí: "Ale no tak, zlato, to takovýmu fešákovi, jako jsem já, nemůžete dopřát ani malou přestávku?" Ignorovala mě a dál zapisovala pokutu. Nazval jsem ji nenažranou policajtkou. Podívala se na mě a začala vypisovat další pokutu, za sjeté pneumatiky. Tak jsem ji nazval blbou šlapkou. Tu začala psát třetí pokutu! Tak to šlo dalších dvacet minut. Čím víc jsem ji dráždil, tím víc psala. Mně to ale bylo jedno. Já tam byl pěšky.

Zámek Hrádek jsem tu už představovala zde takže dnes nebude žádné dlouhé povídání o zámku, ale jen pár obrázků. Zámek pamatuju světlý, ale postupně byl opravován a natírán červeně, tak jak prý původně vypadal. Fotografii, kde je zámek ve své světlé podobě a která se mi líbila asi víc, nemám, jen tuhle, kde je zatím opravena hlavní věž. a takhle už vypadá zámek nyní přece jen jsem objevila část, která ještě opravena není. . . . . .okno kaple, ale jak je vidět, už se dole nový nátěr loupe, takže než bude dokončen celý zámek, aby začaly opravy. . . . dveře kaple, kterými se vychází po prohlídce zámku. . . k čemu sloužila tahle věž jsem se nedověděla. . k zámku patří rozsáhlá hospodářská stavení, která taky volají po opravách, ale zřejmě chybí prostředky. . .

Jednou zase z trochu jiného soudku nebo spíš z trouby. Docela dost často peču, protože manžel má sladké rád, ale zapomenu udělat obrázek. Tentokrát jsem si ale vzpomněla, takže "obyčejné" koláče jsem vyfotila. Proč píšu obyčejné, to je tak, u nás jsou koláče rozdělené na "pouťové" zde a "obyčejné". Koláče obyčejné 60 dkg polohrubé mouky 12 dkg tuku 3 lžíce oleje 1 kostka kvasnic 12 dkg cukru 1 vajíčko 1 žloutek sůl Vypracujeme těsto, necháme vykynout a potom děláme malé bochníčky a dáváme na plech. Pevnou skleničkou, (maminka to dělávala závažíčkem) obalenou utěrkou, děláme do bochníčků důlky, vyplníme libovolnou nádivkou a posypene drobenkou.

V sobotu jsme si udělali každoroční jarní výletek na zámek Hrádek u Nechanic, který jsem vám už ukazovala a možná, že se k němu ještě vrátím, abych ukázala, jak se zámek mění ze žlutého na červený. Ale dneska, co chci ukázat, jsou nádherné rhododendrony ze zámecké zahrady. Je tu tolik odstínů barev, od bílé přes čevenou až k fialové, že oči přecházejí. Tak jsem jich pár vybrala na své stránky.

Po dlouhé době sem zase dávám něco, pro co jsem vlastně blog zakládala, pro ruční práce. Ale postupně se to nějak vymklo, teď je tu víc fotografií z našich výletků a z chaloupky. A právě proto, že pořád někde "rajzujeme" není čas na ruční práce. ale popravdě řečeno ani chuť ne, ta snad přijde zase s podzimem. Takže dečka ve třech odstínech hnědé, ale moc z ní nadšená nejsem. Hrozně špatně se žehlí a když už to konečně vypadá, že to snad bude dobré, dám ji na stolek a je to zase jak nevyžehlené. Rozhodně se nestane mou oblíbenou.

Poslední obrázky a povídání z našeho pobytu na chaloupce. Od rána bylo krásně, tak jsme se domluvili, že zajedeme ke studánce pro léčivou vodu na oči. Je to kousek autem a pak asi 40 min. pěšky lesem. . . . už ráno krásně svítilo sluníčko, že se i naše Bony vydala nebo spíš se plížila na procházku, většinou jen kouká z okna nebo sedí pod oknem na lavičce. . . . . . vypadala ale dost vyděšeně a za chviličku se vrátila, , , . . . já jsem ještě zdokumentovala, jak nám hezky letos kvete jabloň a těšila se na odpoledne. . . . . . asi po druhé hodině jsme se vydali pro vodu. U nás, kde jsme obklopeni kopci, to stále s počasím vypadalo docela dobře, jenže když jsme vyjeli nahoru na silnici, přestalo se nám to nějak líbit. . . . . . sluníčko ještě svítilo, ale ta mračna kolem nevěstila nic dobrého. . . . . . Zlaté návrší, na kterém od minula hodně sněhu už ubylo za to mračounů přibylo . . . . . . ještě pampelišková louka s pořádně zakaboněnou oblohou. . . . . . ujeli jsme ještě kousek, já opět

Ještě pár obrázků z hor, z naší malé procházky, které říkáme malý okruh. Máme několik takových okruhů, které volíme podle momentální zdatnosti nebo času. Protože, jak jsem se už zmiňovala, bylo práce spousta, ale přece jen jsme si nechtěli nechat ujít, jak si stromy "oblékají nové šatičky", tak jsme zvolili procházku jen krátkou. Je to nádhera, opravdu snad všechny odstíny zelené. . . . stráň proti naší chaloupce, jen musíme vystoupat kousek nahoru na kopec. . . . . . údolíčko pod cestou a spousta odstínů zelené. . . . . . možná, že jsem mohla článek nazvat i cesty a pěšinky, protože ty fotím moc ráda. . . . . . nahoře u lesíka bylo pálení čarodějnic. . . . . . a opět od světle zelené až po hodně tmavou. . . . . . další cesta, tentokrát hlavně pro traktory nebo pěší. . . . . . travnatá pěšinka, jedině pro jednoho, takže "jako husy za sebou". . . . . . a další cesta, tentokrát lemovaná kvetoucími třešněmi, teda na obrázku je jen jedna, která se mi líbila, ale dolů,