Iva221

Od rána se snažím sem dostat, ale internet byl u nás nějak proti. Napadlo mě, že jsem včera zapomněla předvést svůj adventní věnec. Udělala jsem si takový netradiční - látkový. Mám ho už několik let, protože máme v bytě teplo a sucho, jehličí brzy uschlo a opadávalo, a za 14 dní to byly ubohé zbytky. Proto používám tenhle látkový, na kterém měním jen barvu svíček a ozdoby. A co se týká bezpečnosti, když jsou zapálené svíčky nevzdaluju se, ať svítí na čemkoli. Jedině když si přivezu z chaloupky větvičky jedličky, tak si udělám věneček "živý", i když taky brzy uschne, ale neopadává a látkový nechám odpočinout. Takhle vypadal loni. . . . . . . a takhle vypadá letos . . . . zvonečky ze šiškového lupení jsem si udělala již loni a dávám je na vstupní dveře. . . . tenhle zvoneček jsem udělala letos, trochu ho postříbřila, ale jde to špatně vyfotit, moc se to leskne tohle není moje práce, ale tenhle "stromeček " si vytvořila dcera

Dopledne bylo krásné počasí, takové jarní, ale přesto se mi podařilo vytáhnout muže na Adventní výstavní trhy do zahradnictví v blízké vesnici, abychom si alespoň trochu přenesli do převánočního těšení. Moc se mi tam líbilo, hrála tam tiše vánoční hudba a já nevěděla kam dřív kouknout. Udělala jsem taky pár obrázků i pro vás, jsou to takové rychlovky, honem, nikdo tu není, protože jsem nevěděla jestli se tam smí fotit, tak jsem se držela hesla "kdo se moc ptá, moc se doví" a pro jistotu se neptala. Tak tady jsou svíčky a ozdobičky na věnce, stromečky a svícny ve všech barvách, jen si vybrat, ale kterou . . . . stromečky byly nazdobeny podle barev, tak za všechny bílý a tady něco maličko už z hotových věnců a svícnů

Ještě jeden andílek, tentokrát keramický a vlastní výroby. Vlastně jsem udělala dva, ale včera jsem si je přinesla z vypálení a přijela dcera a tak jsem ji jednoho hned dala a zapomněla vyfotit. Je takový kostrbatý, protože jsem dělala takovou větší figurku prvně a moc jsem spěchala, protože jsem byla zvědavá, jestli se vůbec udrží pohromadě. Chtělo to větší pečlivost, tak snad někdy příště. Vyfotila jsem oba, než jsem je nesla na vypálení, protože jsem měla obavy, že se cestou ulomí křídla nebo něco jiného. Dopadlo to dobře, odnesl to jen nějaký vlásek, ale copak teď ty obrázky najdu. Tak alespoň jeden, už připravený svítit . . . . . . . . když je tma a svítí jen svíčka, tak to vypadá o chlup lepší. . . . .

Zatím to venku vypadá spíš jarně, než předvánočně. Takže se pokusím předvánoční atmosféru navodit alespoň předvedním sbírky andílků. Když už jsem je všechny umyla, tak ať se předvedou, jestli nějakou vánoční náladu alespoň na malou chvilku dokážou udělat. Tihle dva andílci už něco pamatují, ostatně je to na nich vidět. Maminka je vždycky dávala pod stromeček, každého z jedné strany stojanu. Některé "modřiny" jsem jim způsobila i já, protože jako malá, jsem si s nimi strašně ráda hrála. Pak jim "ubližovala" i malá dcera, které se taky líbili a vnoučkové nezůstali pozadu. A tenhle andílek, to je přímo srdeční záležitost. Když jsem byla před lety na operaci, přišla za mnou dcera s tehdy čtyřletým Kubíkem, který jak jsem vyšla na chodbu, hned svým vysokým hláskem volal: "Babičko, my jsme ti koupili andělíčka a ten tě teď bude chránit a budeš brzo zdravá". A měl pravdu.

Ano, mám službu a to na krmení kočiček. Švagrová má souseda, který vlastní, napsat chová, to nemůžu, 2 kočky a 3 koťátka. Kočičky sice krmí, ale tak všelijak, že jsme se se švagrovou ujaly jejich dokrmování. Daly jsme jim i jména, takže máme Ofinku, Stříbrňáčka, Sněženku (ta je krásně bílá, jedno očičko má nádherně modré, ale jak to u bílých koček bývá, zřejmě neslyší), Čertíka a Černobílou. Tedy krmí je švagrová, protože k ní kočičky chodí a já přispívám. Jen když švagrová odjede k dětem, chodím jim dávat najíst já. A to se stalo právě teď. Když cvaknu vrátky, je až dojemné, jak ke mě všechny běží. Musím dávat pozor, abych přes některou neupadla. Chtěla jsem to jejich vítání vyfotit, ale nebylo to možné, jak kolem mě pobíhaly, tak jenom doklad o tom, jak jim chutná. Sněženka s Čertíkem . . . Stříbrňáček už se předvádí . . . . Ofinka ještě loudí. . . .

Dcera přišla s nápadem, že bych ji mohla udělat andílky, že by je použila na výzdobu vánočního stolu. Vybrala jsem si látku, krajku s tenkým molitanem, aby neprosvítala, ale to jsem si dala. Molitan nebylo možné přilepit, krajka se z něj odpojovala, no hrůza a to mě ještě čekala další. Zakoupila jsem pravé "andělské vlasy" ale lepidlo na ně bylo krátké, tak musel přijít na pomoc těžší kalibr, tavná pistole. Jednu chvíli jsem už myslela, že to vyhodím všechno. Nakonec jsem 4 vyrobila, ale žádná sláva.

Měli jsme dnes menší sešlost, tak jsem upekla trochu "lepší " moučník ke kávě. Je to slaďoučký, takže kila přibývají jedna radost nebo spíš asi žalost. Recept Piškot 6 žloutků 13 dkg cukru 7 dkg polohrubé mouky 1/2 prášku do pečiva 1 lžíce octa 1 lžíce vína 3 dkg kakaa ze 6 bílků sníh Žlouty ušleháme, přidáme ostatní přísady a potom pomalu zapracujeme sníh z bílků. Rozetřeme na plech a dáme péci. Krém 6 žloutků 1 vanilkový cukr 2 lžíce hladké mouky 3 dcl mléka uvaříme ve vodní lázni a po vychladnutí vyšleháme s 25 dkg másla a s 15 dkg cukru. Rozetřeme na vychladlý piškot. Sníh 6 bílků 1 vanilkový cukr 30 dkg cukru krupice Opět šleháme ve vodní lázní do zhoustnutí a pak navršíme na krém. Můžeme postrouhat čokoládou.