Iva221

Jak už jsem se zmínil v souvislosti s naší Bony vyrazil jsem zazimovat chaloupku. Na chaloupce jsem byl už i začátkem října, ale potkala mě tam dost velká nepříjemnost. Při té příležitosti musím opravit lidové rčení "Neštěstí nechodí po horách ale po lidech". Správně má být "Neštěstí chodí na horách po lidech". Měl jsem na chaloupce ještě něco na práci, ale Neštěstí chodí.... Podklouzla mě noha a při pádu mě zůstala druhá noha pod zadkem a zkroucenou v kotníku jsem na ni dosedl. V první chvilce jsem si myslel že mám nohu v kotníku zlomenou, naštěstí se tak nestalo, ale bolelo to jako čert. Nohu jsem si stáhl pružným obinadlem, snad to do rána přejde. Bohužel nepřešlo, noha mě do rána opuchla, tak jsem se nasnídal a dal věci do tašky a do auta a mazal domů. Protože to nepřestávalo bolet a dcera mě nabádala ať si s tím nehraji a jdu k lékaři. Lékař mě poslal na RTG, nic zlomeného tam naštěstí nebylo, ale stejně mě chtěl dát sádru. Když viděl děs v mých očích, usoudil

Ten poslední pozdrav je od naší Bony. Včera ráno se po 19-ti letech a 5-ti měsících odebrala do kočičího ráje. Možná vám připadá že dětinštím, ale Ivanka tady měla možná několik článků o ní, tak si myslím, pokud by Ivanka byla, určitě by nějaký článek o ní napsala. Poslední dobou bylo vidět že pomalu odchází, někdy se trochu zamotala při chůzi, ale pořád ji celkem chutnalo. Ve středu jsem byl na otočku na chaloupce, zazimovat. Když jsem navečer přijel, chodila za mnou a pomňoukávala. Večer jsme spolu ještě koukali na televizi, tedy já koukal a Bony vedle mě na područce křesla spala. Ráno mě pak nepřišla přivítat když jsem se probudil jako jiné dny, ale našel jsem ji ležet v koutku u skříně. Donesl jsem ji její oblíbenou konzervičku "koťátko", něco málo pojedla, donesl jsem jí namočený hadřík ve vodě aby se trošku napila a pak zase usnula. Já měl odpoledne nějakou práci na počítači, tak za mnou přišla. Položil jsem ji na rohožku k balkonovým dveřím kde ráda na odpoledním sluní