Iva221

Před 14 dny jsme se hned po obědě rozhodli, že si uděláme výletek do Kutné Hory, ale jak jsme později zjistili, nebylo to rozhodnutí moc dobré, protože věnovat Kuné Hoře jen odpoledne, je opravdu strašně málo. Ve středověku byla Kutná Hora po Praze druhé největší a nejvýznamější město v Čechách, proslavené těžbou a zpracováním stříbra. V současné době je jedním z mála našich měst zapsaných do seznamu památek UNESCO. Nejdříve jsme navštívili, jak jinak, chrám sv. Barbory. Chrám sv. Barbory je, jak se píše v informacích, které jsme dostali ke vstupence, unikátní dílo vrcholné a pozdně gotické architektury. jehož stavba byla zahájena r. 1388. Prvním projektantem a stavitelem byl Jan Parléř, syn Petra Parléře stavitele Svatovítské katedrály. Stavba probíhala v několika etapách a podílelo se na ní mnoho architektů. Nejznámějšími byli Matyáš Rejsek, který zaklenul kněžiště, dále Benedikt Rejt, který v roce 1530 dokončil hlavní loď. V 19. století prošla stavba rozsáhlou rekonstrucí, architekt

Blíže jsem se o vodním díle Les Království zmínila zde . Včera bylo krásně a já jsem někde slyšela nebo četla, že Les Království zachytil velké množství vody a zabránil zatopení Dvora Králové a okolí, tak mě napadlo, že bychom si tam mohli udělat výletek. Letos jsme kvůli počasí ještě moc "nevýletkovali". Když jsme tam přijeli, zjistila jsem, že tenhle "skvělý " nápad, jako jsem měla já, měla i spousta jiných lidí, takže první co bylo, že nebylo kde zaparkovat. Copak já jsem viděla místo hned, ale můj přepečlivý muž prohlásil, že bychom vyčuhovali a začal zacouvávat do toho, podle mě, nejméně vhodného místa, vedle docela hlubokého rygolu a hned těsně ke kraji, abychom nestáli moc do cesty, po které v neděli určitě nikdo nejezdí. Nakonec tam byl dál i zákaz. Zatím co se snažil a já hysterčila, že se napitá zem utrhne a on spadne i s autem do toho téměř metrového rygolu, přijalo další auto, pán klidně zajel na místo, které jsem nejdřív navrhovala já, bez ohledu jestli

Dnešní obrázky jsou z včerejší výpravy do města, abych zjistila jak hodně povodeň řádila přímo ve městě a musím říct, že se ji to docela slušně dařilo. Není to sice, zaplať Bůh, tolik jako v jiných městech, co ukazují v televizi, ale na to, že se voda vždycky rozlila jen po lukách, to je dost. Na kraji města jsou garáže a tady už se po silnici suchou nohou projít nedalo. Lidé s auty vyjížděli a zaparkovávali výš ve městě. . . . ještě, sice trochu opožděně, jsou rozváženy pytle s pískem. . . . . . přes vážnost chvíle jsem se musela smát, mladík si vykračoval vodou v pantoflích jako u moře. . . . . . voda se valí od řeky dvorem na silnici, asi to chtělo vzadu u vrat nějaké zapezpečení. . . . . . silnice na Hradec Králové, tohle už nejsou moje obrázky, tam jsem se neodvážila, ty jsem si pro dokreslení vypůjčila ze stránek města ulice U Plovárny, tam se už nedalo projít vůbec. Na náměstí na mě volala bývalá kolegyně ze školy, která právě bydlí v paneláku, že ji hasiči převezli na pontonu,

Nejdřív vás chci všechny pozdravit. Už delší dobu se chystám na ukončení mnou vyhlášených prázdnin, ale současné deštivé počasí mě k tomu trochu víc donutilo. Přece nemohu nechat bez povšimnutí záplavy. Včera jsem se podívala z okna a na lukách jsem viděla něco, co tam běžně nebývá, totiž vodu. Cidlina se vylila z koryta tolik, že to napamatujeme nebo alespoň nemáme fotograficky doloženo. Podle zaplavených luk, která jsme viděli z okna bylo jasné, že se pěšinou, kterou obvykle k Cidlině chodíme rozhodně nedostaneme, takže jsme vzali auto, objeli město, ale ani tady jsme se na mostek, ze kterého fotívám vůbec nedostali. Pohled z okna. . . . . . přijíždíme ke Koláči, o kterém jsem se už několikrát zmiňovala, je to jinak kruhový rybníček, uprostřed s ostrůvkem, ze kterého dnes není téměř nic vidět. . . . . . silnice, po které bychom měli vyjet na mostek mizí ve vodě. . . . . k mostku se opravdu nedostaneme, muž má sice 100 chutí vyzkoušet, jak by to Dastíček projel, ale já silně protestuj