Iva221

Na horách jsme topili ve venkovním krbu a vysílali sluníčku kouřové signály.

Potřebovala jsem nějaké odstřižky,tak jsem šla hrabat do sklepa. Potřebné kousky látek jsem nenašla, zato napůl vyšitou dešku. Vůbec nevím, kdo ji začal vyšívat, jestli dcera, ve svých začátcích nebo ještě maminka. Bavlnky u ní byly, ale předloha už ne. Ještě, že byly vyšity celé motivky, tak jsem ji mohla po letech dokončit. Našla jsem tam ještě jiné "poklady", ale to někdy příště.

V loňském roce jsme se poslední den léta zajeli podívat do Mělic, kde je hezké koupání a protože bylo hezky, zaplavali jsme si. Letos jsme to poslední den léta nestihli, ale zajeli jsme tam včera. Voda byla chladnější, takže já jsem se jen tak ráchala po kolena, protože jsem se bála, že plavání v tak chladné vodě, by se mým zádům nelíbilo. Ovšem manžel si to užíval. Potom jsme projeli Přeloučí a zajeli do Sovoluské Lhoty. V blízké vesnici jsem měla tetu a jako malá holka k ní jezdila na prázdniny a právě sem jsme se chodili koupat. Docela mě to tam zklamalo, bývalo tam moc hezky, krásně čistá voda. Podle vložených mezníků jsme usoudili, že si okolí rybníka skoupili soukromníci a mají tu chatičky. Ale do vody bych tu tedy nevlezla. Tak tohle jsou Mělice . . . . . . trošku foukal větřík a čeřil hladinu vody. . . . . . a tady můj mužíček, který si užívá vody. . . . . . asistovat mu připluly kačenky a mají hned dva krčky i hlavičky. . . . . . rybník v Sovoluské Lhotě. . . . . . okolí je he

Poněvadž ve vsi, kde máme chaloupku, není žádný obchod, jezdíme nakupovat do Jilemnice nebo do Vrchlabí. Do Vrchlabí jezdíme ale raději, i když je to kousek dál. Je tam víc obchodů a potom jsou tam i obchůdky mého srdce, se spoustou krásných zbytečností. Teď vás některými provedu, ale rozhodně moje obrázky nedokážou zachytit tu milou a příjemnou atmosferu. Nejdříve zákusky a dorty, no řekněte nejsou nádherné, ovšem musím vás zklamat, žádné mňam, jsou totiž ze skla. . . . . . jak by mohl chybět pán hor Krakonoš, tady hned z různých materiálů a ve všech velikostech. . . . . . . malované sklo, ozdoby i hrnečky. . . . . . lampičky. . . . . . a samozřejmě panenky. . . ze skleněného a keramického království vyjdete po schodech a takhle to vypadá nahoře. . . . . tohle je výloha dalšího obchůdku, který mám ráda, nepoznala jsem, jestli stoleček je replika nebo opravený starý. . . . . a tady ke stolečku ještě skříňka a všude samé polštářky s růžičkami. . . . . . a cestou dolů po náměstí jsem obj

Jak jste asi poznali, byli jsme opět pár dní na chaloupce. Stejně jako vždycky, když tam přijedeme, se za chvíli objevila Bára, aby po dobu našeho pobytu, byla zase naše. Jenže tentokrát se chvilku po ní objevil pes dalšího ze sousedů, vlčák možná spíš chodský pes Dasti. Už jsem o něm taky psala. Dastíček se snažil všemožně s Bárou družit, ale Barča neměla žádnou chuť na techtle natož na mechtle. Dasti je dobře vychovaný a poslušný, takže stačilo zavolat "domů" a už uháněl pěšinkou s kopce dolů. Baruška se hárala a tak se druhý den přihodilo něco, co jsme s ní za ta léta, co k nám chodí nezažili, tedy spíš já. Ráno kolem páté hodiny mě vzbudilo poštěkávání, vrčení a do toho všeho Bářino zoufalé kňučení. Jen v noční košili jsem vyběhla ven, otevřela dveře a kousek od nich se rvali dva nápadníci. Jedním byl již zmiňovaný Dasti a druhý krasavec byl ještě větší, krásný černý pes, snad molorský ovčák až z dolního konce vsi. A hoši si dávali co proto, jak jsme později viděli na kam

Nedaleko Dvora Králové je na Labi přehrada Les Království. U přehrady je informační tabule o celém vodním díle. V roce 1909 bylo vypsáno ofertní řízení, kterým byla stavební část zadána pražské firmě ing. J.V.Velflik. Moc by mě zajímalo, jestli musela firma předat nějaký úplatek, aby tuhle zakázku dostala. Stavba přehrady byla zahájena v roce 1909 a z větší části dokončena v roce 1914. V důsledku první světové války se protáhlo úplné dokončení až do roku 1919. Celkový náklad činil 4 700 000 korun rakouských. Poprvé splnila svoji úlohu ne úplně dokončená přehrada v roce 1917, kdy se při velké vodě naplnila až k přelivům. Vodní dílo je po architektonické stránce považováno za jednu z nejhezčích vodohospodářských staveb v České republice a od roku 1964 je celý objekt chráněn jako technická památka. To je něco málo z informační tabule a já dodávám, že je to opravdu nádhera, což chci doložit několika obrázky, bohužel počasí mi stále ještě nepřálo. . . . po přehradní hrázi vede silnice, pomě

Trošku proháníme naše nové autíčko a tak jsme se vydali i do Dvora Králové. Když jsme vyjížděli bylo docela hezky i když meteorologové předpovídali přeháňky. Mysleli jsme, že se předpověď nezdařila, ale bohužel měli pravdu. Cestou do Dvora se zatáhlo a když jsme přijeli tam začalo drobně mrholit. Pak sice přestalo, ale zůstalo pěkně zataženo, takže obrázky jsou takové smutné. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1270. Roku 1398 byl městu udělen králem Václavem IV. znak. Ve městě se nalézá známá zoologická zahrada s Africkým safari. My jsme ale nazamířili do ZOO, ale na místní Lesní hřbitov k pomníku obětem květnového povstání z 5. května 1945 u školy. Mezi 12 padlými byl i manželův tehdy osmnáctiletý bratranec. . . . Lesní hřbitov je opravdu v lese a je, dá-li se to o hřbitovu říci, krásný. . . . . . na konci hlavní cesty je velký kříž a pomník, kolem kterého je do podkovy 13 hrobů padlých při květnovém povstání. Na pomníčkách jsme přečetli i dvě dívčí jména a taky dvě stejná, zř