Iva221

Jakmile jsme zjistili, že na chaloupce už není sníh, hned jsme se tam vydali. Čekala nás tam docela spoušť. Stromy polámané a švestky, kterých bylo letos opravdu moc, popadané na zemi a asi jak pomrzly, tak byly popraskané a nahnilé. Takže úroda pro sklizeň veškerá žádná. Ještě jsme provedli úklid, nějaké práce na zahrádce a zazimování chaloupky. Každý rok dělám velké věnce z chvojí rodičům na hrob a menší pro dědečky a babičky. Už jsem myslela, že je letos koupím, ale počasí se umoudřilo, takže jsem zvládla i to. Ale jinak je tam teď docela smutno, ráno se hned ven nedá jít, většinou je mlha a večer zase brzy tma. Překvapilo mě, že stromy měly listy ještě zelené, teprve když jsme odjížděly, začaly se vybarvovat. Ještě pár obrázků z okolí chaloupky. . . . mlhavé ráno . . . . . . vyhraje sluníčko? . . . pohled ze dveří, listí je opravdu ještě zelené . . . . . . . při cestě domů jsem vyfotila tuhle krásnou stavbu, je to Mikoláškův mlýn, sice už se v něm obilí nemele, ale za vyfocení mysl

Už jsem se myslím někde zmínila, že Jičín je moje studentské město. A 9. 10. jsme měli opět sjezd už po móóóóc letech od maturity. Sice se scházíme každý rok, ale teď jsem asi 2x nebyla a tak jsem si málem udělala ostudu, protože jsem jednu spolužačku, která zase nebyla předtím, nemohla poznat. Musela jsem se zeptat sousedky, kdo to je. Přesto, že už od našich studentských let uběhlo hodně vody, nasmály jsme se jak "zamlada". Chodil s námi do třídy jen jeden kluk, ale ten poslední dobou na sjezdy nechodi. Do Jičína jel se mnou manžel, že se podívá do všelijakých hobby obchodů, já říkám do "chlapskýho ráje". Tak jsem mu vnutila foťáček a tak tady je několik obrázků . . . velké Valdštejnovo náměstí s věží a podloubím, které je po celém obvodu náměstí. . průchod pod věží na malé náměstí. . . kašna na velkém náměstí . . . . . . deska na nynější základní škole, dříve myslím reálné gymnázium, ale nevím to určitě . . . . . socha Jana Husa uprostřed pěší zóny. . . . . . Hus

Tak jsem dokončila obrázek, který se líbil dceři a přinesla mi ho k vyšití, abych se přes léto nenudila. V zimě spíš háčkuju, protože na vyšívání až tak moc dobře, při umělém osvětlení, nevidím.

Dort bochníček se šlehačkou Piškot: 3 vejce 10 dkg cukru krupice 8 dkg hruhé mouky 1 hodně vrchovatá lžíce kakaa 1 lžíce oleje na špičku nože prášku do pečiva Z bílků se špetkou sili ušleháme tuhý sníh a do něj postupně pomalu zašleháme cukr, žloutky, mouku smíchanou s kakaem a práškem do pečiva a nakonec lžíci oleje. Vlijeme do vymazané a vysypané formy a dáme péci. na náplň: 3 šlehačky - 33% tuku ( když mají méně, nemusí se to povést ušlehat) 3 ztužovače kakao banány sušené polotučné mléko cukr moučka mandlová tresť sladká Nejméně 24 hod. před tvorbou dortu svaříme 2 šlehačky se 2 lžícemi kakaa. Necháme jen přejít varem a dáme do ledničky. K sušenému mléku - asi 1/3 až 1/2 krabice a moučkovému cukru, v poměru asi tak půl na půl, přidáme trochu mandlové tresti a trochu vody (s vodou opatrně, raději po kapkách přidávat) a vypracujeme vláčnou hmotu, která musí být nelepivá. Ušleháme bílou a pak hnědou šlehačku se ztužovači, tu hnědou trochu přisladíme. Připravíme si mísu, jejíž horní pr

Tak jsem se těšila, že pojedeme na hory a nafotím barvy podzimu, ale příroda se rozhodla, že letos to všechno hned zachumelí, tak alespoň vzpomínka, jak to bylo loni krásné. . . . pohled ze dveří chaloupky. . . . . . chaloupka.. . . . cesty , cestičky, pěšinky . . pavučinka v trávě. . . . . . takhle krásně byly zbarvené lesy. . . .

Včera jsem přišla do chodby a vidím svého muže, jak usilovně něco hledá. Na můj dotaz co, ale odpověděl, že nic. Protože mám ve skříni krabice, kde je nadepsáno co v nich je, bylo mi divné, že hrabe ve všech. Když přešel od provázků přes prodlužovačky až ke svíčkám a kahánkům, zeptala jsem se znova. Dověděla jsem se, že hledá takový šikovný provázek, který tady ještě včera byl a teď tu není a kam jsem ho dala. Musela jsem se začít smát, že je to šikovný provázek jsem poznala už dávno, kdy jsem z něho uháčkovala síť a udělala si na ni kytičky z papíru a tak vyrobila závěs jako dekoraci na chaloupku. Takže rozhodně tam včera nebyl. Moc se mu to nezdálo, ale smířil se s tím, co mu ostatně zbývalo. Dojdu koupit nový, ale určitě už nebude takový, jako ten, co jsem zničila.

Když jsme byli teď na chaloupce, udělali jsme si výlet k další léčivé studánce. Na jaře to bylo do Stromkovic a teď na podzim do Horních Štěpanic. Studánka by měla léčit rány, vyrážku s všelijaké ty kožní neduhy. Před lety nás známý požádal, jestli bychom ho nedovezli právě sem pro vodu. Měl takový ošklivý bolák, který se nechtěl ani přes mastičky od lékařů, hojit. Potom si ruku několikrát denně koupal právě ve vodě ze studánky a věřte nebo ne, po nějaké době, taky to nebylo ze dne na den, se bolák ztratil. Byla jsem zvědavá, jak to tam po letech vypadá a byla jsem mile překvapena, jak je vše opravené a udržované. . . . vytékající léčivý pramen ze studánky . . . nad studánkou je kaplička . . . takhle to vypadá uvnitř, fotka je dělaná přes sklo dveří . . . dál jsme se vydali po lesní cestě . . . . . . co se tady přihodilo, proč tu stojí křížek, se nám z nápisu nepodařilo rozluštit . . . . . zaujal mě pařez, ze kterého už zase vyrůstá nový život několika semenáčků . . . . . . cesta konči

Tentokrát jsem použila listy k vytvoření podzimního ubrusu. Je vytvořen takovou dětskou technikou. Listy se na spodní straně natřou barvou na textil a obtisknou na látku. Šípky jsem domalovala.