Iva221

Při výletu na "Kuňku" jsme ještě prošli lesní cestou k Perníkové chaloupce. . . . teď je v Perníkové chaloupce prodejna suvenýrů, perníku a muzeum perníku a pohádek. . . . . . v lese, v blízkosti chaloupky jsou vyřezávané sochy z pohádek. . . . . . ohniště pro 12 měsíčků. . . . . . na zpáteční cestě jsme se ještě zastavili u rybníka Oplatil a musím na sebe něco "prásknout". Byl tu stánek s občerstvením a já jsem ucítíla vůni čerstvě uzené klobásky a nebylo pomoci. Všechna předsevzetí, že tohle ne, vzala za své a já jsem si tu nezdravou dobrotu musela dopřát. . . . . . najednou se zvedl docela silný vítr, takže na rybníku byly v tu chvíli vlny jak na moři. . . . . . ještě jsem vyfotila za jízdy z auta kostel v Lázních Bohdaneč, kam se snad podíváme někdy příště. . .

Minulý týden jsem opět neměla moc času na počítač. Měli jsme nějaké zařizování v Chlumci, druhý den v Hradci, do toho přišla sklizeň třešní a teď dozrávají jahody, takže je stále co dělat. Trvalo mi celý týden, než jsem uspořádala fotografie z našeho posledního výletu, tentokrát na Kunětickou horu. Kunětická hora je dominantou Polabí. Na znělcové kupě 294 m je zřícenina původně husitského hradu. Ten vznikl poté co husitský hejtman Bořita z Miletínka pochopil, jaké je to významné strategické místo. Od roku 1464 patřil hrad Jiřímu z Poděbrad. Pak areál přestavěl v gotickém stylu Vilém z Penštejna. V roce 1645 zničili hrad Švédové. Podle rozhodnutí císaře Františka I. měl být hrad opraven, ale uskutečnily se jen nějaké zásahy. Ke Kunětické hoře se váže pověst, že si mniši z blízkého opatovického kláštera, někde v hloubi Kunětické hory uložili do sudů poklad a z opatrnosti ho vydávali za víno. Když hradní pán sudy našel a zjistil, co v nich je, poklad sebral, sudy naplnil vínem a vrátil je