Iva221

Všude už panuje jaro, ale Zlaté návrší jako by paní Zima nechtěla opustit. Na Benecku a na Rychlově na protější stráni, už není po sněhu ani památky. I horské lesy oblékly svůj jarní kabátek. J Jarní velká voda opět Jizerce pozměnila koryto a přinesla s sebou větve vyvrácených stromů. Ale voda je krásně čistá. Kytičky ze sousedčiny horské zahrádky.

Jak jsme teď byli na chaloupce, tak jsem něco hledala a jak to už bývá, našlo jsem to, co jsem nepotřebovala, ale co ve mě vyvolalo spoustu krásných vzpomínek. Maminka, jako malá sbírala obrázky, které se přidávali do obalu na cikorku, kávu a tak podobně, alespoň tak mi to vždycky, když jsem si je jako malá prohlížela, říkala. No a ty obrázky jsem teď po letech opět našla. Tak jsem jich i pár pro vás vyfotila. Ještě mám po babičce dva reklamní hrníčky, nevím kolik jim je let, ale odhaduji, že tak 80, možná i víc. Takže nynější reklamní hrníčky a obrázky u jogurtů, žádná novinka.

Teď, když je venku tak krásně, se nějakými ručními pracemi moc nezabývám, tohle jsem umotala po večerech u televize, abych neusnula. Figurky na dečce jsou po babičce, asi to měly být vázičky, ale babička v nich nikdy žádné kytky neměla. Vždycky stály vzorně na prádelníku, kterému babička důsledně říkala " veškostn". Já jsem si s nimi vždycky chtěla hrát a babička měla strach, že je rozbiju. Ach jo, už uteklo hodně vody od té doby.

Manžel se ráno probudil s bolestí hlavy a protože na prášky se obrací až v krajním případě, vydali jsme se na kolách, hned po snídani, léčit hlavu jarním vzduchem a přírodou. Nejdříve ven z města a tak jsem vyfotila rozkvetlé japonské třešně, které lemují po obou stranách silnici. A už jsme na cestě v lukách, kde kvete ohromný strom, myslím střemcha. A dojeli jsme kam jinam, než k Cidlině. Z tohoto období, krásné sytě zeleného, myslím ještě fotografii nemám.

Asi 300 m od naší chalupy, na protější stráni, mají tři pejsky a jedním z nich je Bára. Vždycly. když přijedeme na chalupu, se Bára za chvíli objeví a po dobu našeho pobytu na chalupě je zkrátka naše. Myslím, že to trvá tak asi 8 let. Jak tak hned zjistí, že jsme přijeli nevím, vidět k nám od nich není, snad to cítí i na dálku. Většinou leží v chodbě nebo je se mnou na zahrádce. Dokonce i když prý nemá kočky ráda, a naše Bony zase psy, holky se respektují. Bára není žádná kráska, je to takový horský voříšek, jedno ouško nahoru, druhé dolů, ale má krásné oči a je ohromně milá a rozumná. Jednou, když jsem ji dala jídlo se sebrala a běžela domů. Bylo mi divné, proč běží pryč, ale za chvilku se vrátila s dalším jejich psem. To se další den opakovalo, ale pejsek se nám odvděčil tím, že nám očural co se dalo. Když jsem to uklízela, tak jsem Báře říkala, ať už pro něj nechodí, že mi přidělal práci a takové ty řeči. Nevím, jestli pochopila, co ji říkám, ale už pro něj víckrát nešla. Loni jsme ...

Teď jsem se delší dobu nemohla věnovat svým stránkám, protože před svátky nám odešel monitor a teprve teď je opravený. Takže alespoň se zpožděním pár fotek z chaloupky v Krkonoších a nějaké i z naší velikonoční vyjížďky na kolách po okolí. V létě je to maličký potůček, ale protože výš taje sníh, je docela pěkný. A to jsou slepýši, manžel před několika léty vyměňoval na venkovním ohřívači vody vak, a ten starý pohodil na násep, kterou máme před chalupou a poněvadž se nenašel nikdo, kdo by ho hned uklidil, tak za pár dní, když jsem na to šla, byla jsem překvapená. Na kameni pod vakem bylo 5 slepýšů. Takže vak tam zůstal a slouží jako ohřívárna pro slepýše. Loni jsme jich jednou napočítali 28, ale foťáček zrovna chyběl. A ještě pár bledulí, které kvetou u potoka. A tohle už je obrázek z naší velikonoční vyjížďky, počasí bylo nádherné, rozkvetlé třešně a světle zeleně rašící stromy. Krása. My jsme lenošili, ale včeličky pilně pracovaly.

Oblečená vajíčka, proč takový název? Vajíčka jsou skutečně oblečená, jsou potažená látkou a polepená "zrníčky" a kolečky z krepovébo papíru. Je to strašná piplačka, než se všechno připraví, ale pak mě ohromně bavilo si vymýšlet vzory a dávat dohromady barvy.