Všechněm nelze vyhověti

Nedávno mi přišla prezentace s podobným námětem, ale já ho znám jako básničku, jak jinak než od babičky. Myslím, že je v tom kus pravdy.

V létě, po silnici šedé, mlynář s hochem osla vede, na trh k městu,

šťastnou cestu volá jezdec, oba jdete, proč si někdo nesednete,

copak vám to rozum nedá - na osla si hošík sedá.

Otec pak jde vedle pěšky, dohonili povoz těžký,

vozka volá z pravé strany

i ty kloučku nekáraný, bodejž by tě kopla husa, mladý jede - starý klusá.

Synek slezl, prachem břede, na oslu zas otec jede,

i toť necitelnost velká, ozvala se mladá selka při návratu ze svých polí,

synka jistě nohy bolí, odstůně to mladé robě,

na to vzal ho otec k sobě.

Jeli dále - neznabozi křičel kmet, jenž pásl kozy,

máte-li pak srdce v těle, vždyť jste zvířat mučitelé.

Mlynář a syn na ta slova - slezli a šli pěšky znova.

Iva221