Jaro na lukách

Vyšli jsem si na procházku, samozřejmě na luka a k Cidlině. Je to od nás nejblíž do přírody  a chodíme tam rádi. Travička už se hezky zelená a ani vrba nezůstala pozadu

. . . metličanský kostelíček . . .

. . . v místech, kde plavaly labutě je už téměř sucho, až na pár loužiček a místo labutí se tu procházel pan čáp. . .

. . . moc se mu nelíbilo, že se k němu chceme víc přiblížit, vždycky popolétl o kousek  dál. . .

. . . hledal a úspěšně něco k snědku, zatím . . .

co paní čápová uklídila hnízdo na vzdáleném komíně a očekávala návrat manžela - komín je hodně daleko, takže to ani goliášek líp nezvládl a já jsem ho musela položit na sloupek zábradlí, aby se mi to podařilo alespoň takhle. . .

. . . Cidlina už se způsobně vrátila do svého koryta, i když okraje břehů jsou ještě dost zablácené. . .