Vyjížďka na kolách

Tentokrát jsme si vyjeli na kolách za město. Sousedka mi hlásila, že u říčky jsou ochočené vydry, tak jsme se tam vydali. Vybavila  jsem se foťákem a tvrdými rohlíky a  už jsme frčeli. Jenže to podle mě nejsou žádné vydry, ale nutrie, které zřejmě někomu utekly a tady se usadily. Je jich tam prý patnáct, takže se tam i rozmnožily.  My jsme viděli jen tři. Jedna šmejdila na protějším břehu. . . .

. .  další připlavala blíž a loudila. . .

. . . když dostala kus rohlíku, tak s ním v tlamičce odplavala k druhému břehu a tam ho v klidu chroupala. . .

. . . a když zjistila, že ji od nás nehrozí žádné nebezpečí, baštila přímo u nás, aby se plaváním

nezdržovala. . .

. . . další naší zastávkou byl rybník, stromy se v něm zhlížely jako v zrcadle. . .

. . . kus dál je malý rybníček, zřejmě soukromý, protože je oplocený a je tam i zastřešená ohromná voliéra, ve které chovají bažanty. . .

. . . a tady se přišla, spíš připlavala přiživit i lyska. . .

. . . z rybníčka na nás ještě vykukovaly oči . . .

. . . ale při bližším pohledu rozhodně napatřily žádné krasavici. . .

. . . kus dál na vysokém stromě seděla na hnízdě  snad to je hrdlička a s obavou se na nás dívala, tak jsme udělali obrázek a potichu odjeli. . .