Tábor

Děvčata z Tábora mi připomínala svými obrázky tak dlouho náš pobyt v Táboře před  čtyřmi a pěti lety, že jsem šla prohlížet naše fotky a neodolala jsem, abych sem nějaké nedala. Všichni na tyhle dovolené rádi vzpomínáme, bylo to takové pohodové. Byli s námi i mladí, ale bydleli si ve svém a každý si dělal to, co mu vyhovovalo. Večer jsme společně zašli posedět na některou zahrádku před restaurací, dali si pivko a bylo to prima.

Pohled z Kotnova na bechyňský most a balkon našeho dočasného bydliště. .. .

. . . a pohled z balkonu na Kotnov. . .

. . . ulice od bechyňského mostu na velkou křižovatku do centra. . . .

. . . pohled z Kotnova. . .

. . . opět pohled z Kotnova, tentokrát na Lužnici a splav. . .

. . . schodiště, kousek od Bechyňské brány, které vedlo z cesty na náměstí dolů  na pěšinku, kterou se dalo jít do Klokot. . .

. . . cesta na Žižkovo náměstí. . .

. . . radnice a hodiny se čtyřiadvacetihodinovým číselníkem . . .

. . .  socha Jana Žižky s bojovým husitským vozem a naším Tomkem. . .

. . . pohled z hradeb na Jordán. . .

. . .  cestu z náměstí lemovalo několik obchůdků se starožitnostmi, keramikou, bižuterií atd., které jsme s dcerou neopomněly prošmejdit. A právě před jedním z nich stály dvě sošky,  které se  zase  líbily našim chlapečkům.  Ještě nesmím zapomenout, že tam taky bylo pekařství, kde prodávali špicové kremrole. Mimochodem, ještě tam ty sochy dávají?

To jsem si krásně zavzpomínala a děvčata  z Tábora, pokud jsem udělala nějakou místopisnou chybu, tak mě prosím, opravte.