Opět nemám moc šanci se dostat k počítači, tak jen v rychlosti opět dceřin výrobek, tentokrát podkova. Už se těším, až bude mít ten můj mužský notebook a já budu mít počítač pro sebe.
Nedávno mi přišla prezentace s podobným námětem, ale já ho znám jako básničku, jak jinak než od babičky. Myslím, že je v tom kus pravdy. Všechněm nelze vyhověti V létě, po silnici šedé, mlynář s hochem osla vede, na trh k městu, šťastnou cestu volá jezdec, oba jdete, proč si někdo nesednete, copak vám to rozum nedá - na osla si hošík sedá. Otec pak jde vedle pěšky, dohonili povoz těžký, vozka volá z pravé strany i ty kloučku nekáraný, bodejž by tě kopla husa, mladý jede - starý klusá. Synek slezl, prachem břede, na oslu zas otec jede, i toť necitelnost velká, ozvala se mladá selka při návratu ze svých polí, synka jistě nohy bolí, odstůně to mladé robě, na to vzal ho otec k sobě. Jeli dále - neznabozi křičel kmet, jenž pásl kozy, máte-li pak srdce v těle, vždyť jste zvířat mučitelé. Mlynář a syn na ta slova - slezli a šli pěšky znova.
Sešel se rok s rokem a jsou tu zas kuřátka. Krásné a v pohodě prožité Velikonoce, v současné době hlavně zdraví a štěstí nebýt v nesprávný čas na nesprávném místě přeje všem známým i neznámým Mirek
Ve čtvrtek dne 24. února roku 1842, stály na silnici, jež běží z horského okresního města Větrova dále k severu do Krkonoš, těžké selské sáně. Asi se divíte zvláštnímu začátku, ale po shlédnutí filmu Rašín v neděli v televizi jsem si vzpoměl, asi dva roky zpátky, že jsem se v tomto "okresním městě Větrově" ocitnul. Byl jsem totiž v Jablonečku a při okukování mapy si vzpoměl, že někdy začátkem 70-tých let jsme s Ivankou a našim známým navštívili pouť ve Vysokém nad Jizerou. Nápad nám dala maminka Ivanky, s tím, abychom ji přivezli "vysocké bobky", v jejím mládí dost žádané poutní cukrátko. Je to vlastně bobek z perníkového těsta o trochu větší než dneska piškoty, něco jako byly "rumové perníčky" z Pardubic. Zvláštností je to, že nejsou polévány sklovitou cukrovou polevou, ale v cukru pudru obalovány, a ten cukr na perníčkách drží stejně jako třeba poleva. Ale zpátky k filmu Rašín (ten mimochodem pocházel z nedalekých Nechanic), druhou hlavní postavou je JUD...
Komentáře
Okomentovat