Dnešní den

Ráno jsem vykoukla z okna kuchyně a vidím, že by nás dnes mohlo sluníčko konečně potěšit svými paprsky.  Když jsem viděla, že se k tomu opravdu chystá, popadla jsem foťák a šla se trošku projít.

Na jednom dvoře pobekávaly dvě ovečky a snažily se odhrábnout sníh , který do rána napadl.

I větve  stromů byly jako pocukrované. . .

. . . chtěla jsem se jít podívat na luka, závora byla otevřená a tady je její opuštěná zachumelená část i se dvěma rampoušky. . .

. . . nejdřív jsem si myslela, že dojdu až k Cidlině, ale pak jsem si to rozmyslela, je to přece jen kousek a v tom sněhu bych byla asi brzy zmožená a pak samotná chodím do opuštěných míst nerada, u nás to není dvakrát bezpečné ani na náměstí. Tak jsem jen udělala obrázek prošlapané pěšinky v pozadí s metličanským kostelem sv. Jakuba. . .

. . . tuhle zachumelenou travinu jsem vyfotila, protože mi připadalo, že na ni visí kachna, ale s takovou menší nožkou navíc, nepřipadá vám to tak?

. . . lísty nějak zapomněly opadat, a tak teď vypadají jako mističky na sníh. . .

- - - ještě zachumelený keřík, na kterém sníh vypadá jako chomáčky vaty. . .

- - - zkoušela jsem dostat naši Bonču na balkon, aby se podívala, jak je venku hezky, ale byla zpátky než jsem se nadála a ještě na mě prskala, že jsem se zbláznila, tahat ji do takové zimy a odebrala se podřimovat na opěradlo křesla k betlému. . .

. . . ráno jsem začala pohledem na východ,  z okna kuchyně a navečer končím pohledem  z balkonu na západ s konstatováním, že dnes bylo opravdu hezky. . . a jak u vás taky sluníčko svítilo?