Vánoční píseň

V loňském roce jsem se snažila navodit vánoční atmosferu obrázkem a verši klasika. Dnes bych to chtěla zopakovat, vždyť řečeno s panem Suchým "trocha poezie nikoho nezabije," obzvlášt taková krásná vánoční. . .

,     
   Vánoční píseň
   Jaroslav Seifert

   Rolničky slyším, slyším hlasy,
   myslím si: Kdo to přijel asi
   Dlouho už neviděl jsem sáně,
   a proto toužím dychtivě
   podívat se zas jednou na ně,
   pohladit koně po hřívě.
   Však venku nikdo. Jenom vrána
   do pola sněhem zasypána.

   A slyším hudbu, nechám všeho
   a jdu přivítat neznámého.
   Kdo je to? Slyším někdo troubí,
   housle se ozvou k tomu vráz
   i basa, která zpívá zhloubi.
   Nic, jenom tma a ticho v domě
   opírají se silou o mě.

   A v koši u psacího stolu
   hryže si myška. My dva spolu
   známe se dávno. Tiše vklouzla
   tak jednou ke mně. Od těch dob
   je pokoj stále plný kouzla.
   Jen prosím, neplaš, nerozzlob
   tu přítelkyni malých dětí,
  umí tak krásně vyprávěti.
  
                                                        Vždyť je to ona, myška malá,
                                                     jež s Kristem Pánem v seně spala
                                                           a viděla, jak Marie Panna
                                                          už dlouhou cestou umdlévá
                                                             a klesá k zemi uplakaná
                                                           na trochu slámy do chléva.
                                                           A viděla, jak s nebe rázem
                                                            andělé slétali se na zem.

                                                           A teď je u mne. Pode dveřmi
                                                         tou škvírou chodí ke mě, věř mi.
                                                            A od těch dob mi takhle hrají,
                                                            rolničky slýchám v tento čas,
                                                               okna mi květy rozkvétají
                                                          a s nebe slýchám krásný hlas.
                                                               Ne obyčejný, ale svatý,
                                                          když do tmy ráno vyjdu vraty
                                                          a spěchám sněhem na roráty.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Všechněm nelze vyhověti

Přání

Trocha poezie