Zima na lukách

Ráno mi nebylo moc dobře, špatně jsem spala, tak jsem se vydala na procházku, která mě, jak jsem doufala srovná. Rozhodla  jsem se pro luka,  kde, jak jsem již několikrát psala, je to od nás nejbližší klidné místo. Jak jsem hned na kraji zjistila, nebyla jsem sama, kdo si vybral tuhle zasněženou pláň. Proháněl se tam mrazivý vítr a pěkně štípal do tváří, tak jsem udělala několik obrázků a vrátila se mezi domy, kde jeho řádění nebylo tak velké. Ale přesto, že procházka byla kratší než jsem plánovala, docela mě osvěžila.

Sluníčko se rozmýšlelo, jestli má vykouknout z mraků, ale pak se rozhodlo, že zůstané schované. . .

. . . místo, kde byly loni labutě. . .

- - - mostek přes dřívější zavodňovačku. . .

. . .  vítr si s holými větvemi stromů chvílemi pěkně pohrával. . .