Metličany

Včerejší, téměř jarní počasí nás vylákalo na tentokrát trochu delší procházku. Šli jsme se podívat na Metličany, které byly dříve samostanou obcí, ale nyní jsou součástí města.  Metličanský kostel jsem tu už ukazovala několikrát, ale tentokrát jsem šli ze západní strany.

Přešli jsme most přes Kněžovku, ve které obvykle teče vody docela maloučko, ale včera se předváděla ve větší síle. . .

. . . bývalý Schreiberův parní pivovar. Pivo, mimochodem velmi dobré, se zde vařilo v letech 1893-1974 a stáčírna piva zde končila v roce 1982. Potom objekt chátral a tak jsem byla mile překvapena, že se opravuje střecha a jsou i nová okna. . .

. . . od pivovaru jsem šli pod kopcem travnatou místy spíše blátivou pěšinkou.  Na stráni pod kostelem vyrostla zahrádkářská kolonie s chatkami. . .

. . . a tady už jsme přímo pod kostelem sv. Jakuba Většího. Od kostela jsme jako mládežníci sáňkovali dolů, mnohdy to končilo koupelí v Kněžovce, na jejímž mostku právě stojíme. . .

. . . vyškrábali jsme se tím blátem až na kopec, abych mohla ukázat (hlavně Jáje), že to byl docela pěkný sešup, ale na fotce to až tak moc nevypadá, ale při skutečném pohledu jsem se divila, že jsem se nebála frčet dolů. . .

. . . vedle kostela má hrob neznámý voják z prusko-rakouské války. . . Rakouský husar na pruského vojáka vystřelil a zabil jeho koně. Bezmocný voják, uvězněný jednou nohou pod mrtvým koněm, odhodil zbraň  do vysokého žita a prosil husara, aby ho nezabíjel. Husar se nato s koněm obrátil a odjížděl k našemu městu. Pruský voják však sebral odhozenou karabinu a zezadu husara zastřelil. Potom na jeho koni odcválal na opačnou stranu. /Čerpáno  z knihy ředitele Muzea p. Jaroslava Prokopa/.

. . .  takových pomníčků padlým je v okolí mnohem víc. . .

. . . na jižní straně kostela je náhrobek Barbory z Klebornu z roku 1825, která byla manželkou správce z blízkého Sloupna a zemřela v šestadvaceti letech a na náhrobku ji byly věnovány tyto dojemné verše :

   Ranní smrtí zarmoutila

   manžela choť rozmilá

   V mladosti tré opustila

   dítek matka pečlivá.

   Země kryje obal časnosti

   Duše v nebeské buď radosti.

. . . a nyní kostel sv. Jakuba z východní strany. Původní raně gotický kostelík zde stál již od konce 13. století.  Nynější barokní kostel  z let 1768 až 1775 byl postaven královéhradeckýcm stavitelem Františkem Kermerem, s použitím starších plánů pražského architekta  K.I. Dientzenhofera.  Stavba byla v padesátých letech zdevastovaná, malby zničeny, za své vzaly i varhany, kazatelna i oltář.  Počátkem sedmdesátých let minulého století byl stavba staticky zajištěna, ale další rekonstrukční práce na vzácné kulturní památce proběhly až v posleních letech. Nyní je zde galerice sv. Jakuba.