U Huryšáku

Obrázky, co sem dnes dávám jsou z procházky k Huryšáku. Před léty zde začal těžit místní stavitel písek a vznikl tak "nebeský rybník", podle stavitele Hurycha nazvaný Huryšák. Později se těžba rozšířila, takže zde vyrostly nebo spíše byly vytěženy další tři rybníky.

Taky se tu dalo koupat, ale bylo to dost nebezpečné, dno bylo klamavé.  Teď už se tady písek netěží a rybníky obhospodařují rybáři. Hlavně na jaře, tedy myslím pozdní jaro, je tu moc hezky.

Teď jsou rybníky ještě zamrzlé.

. . . kolem rybníka jsou vysázené břízky a  mezi nimi pěšinka. . .

. . . tady je do ledu vysekaná díra, aby měly rybičky vzduch. . .

. . . kousek dál teče potok, který ale s rybníky nemá nic společného, teče mimo a protože nebyl zamrzlý, našlo tu útočiště hejno kačenek. . .

. . . a ještě někdo se procházel o kus dál na druhém břehu,  byly tři a chvílku nepostály, přesto, že jsem je důrazně vyzývala, takže nevím, chvilku mi to připadlo jako mladé labutě, pak zase jako nějaké zvláštní husy, nevím. . .

. . . tohle byl asi s tmavých zobákem kluk. . .

. . . tady si dal chviličku říct a zapózoval, ovšem já jsem zase nebyla dost rychlá a nožičky jsou fuč., ale poznání, jestli je to opravdu labuť,  je asi nejlépe vidět. .