Chlum

Přesto, že teploměr ukazoval v sobotu ráno O°C, sluníčko krásně svítilo a vylákalo nás na výlet. Natáhli jsme zimní bundy a už se jelo. Nejdřív jsme si zajeli na Chlum, dějiště velmi chmurné bitvy. Není to od nás až tak moc daleko, ale nikdy jsme tam nebyli, jen vidíme ze silnice památníky. Nejdříve tedy něco z historie.

Po nástupu kancléře Otto von Bismarcka v polovině 19. století získalo ve střední Evropě stále větší vliv Prusko. Rozhodujícím momentem bylo obsazení Holštýnského vévodství Pruskem a vyloučení Rakouska z Německého spolku z podnětu Pruska. Odvetou vyhlásilo Rakousko Prusku l7. června 1866 válku. Bitva začala za rozbřesku 3. července. Během dopoledne mělo Rakousko mírnou převahu. K obratu došlo v důsledku špatné rakouské taktiky poté, co začala útočit rakouská infanterie. Ve výbavě pěšáků mělo výraznou převahu Prusko, neboť pruští vojáci byli vybaveni novým typem pušek - zadovkami, které již používaly patrony a proto se nabíjely daleko rychleji než zepředu nabíjené. Bitvu však rozhodl až příchod 2. pruské armády korunního prince Fridricha Viléma na bojiště. Rakousko ve dvouhodinovém boji o vrch Chlum ztratilo dosavadní převahu a okolo třetí hodiny byl Chlum obsazen pruskými vojáky. Rakouské cířaství disponovalo cca 200 000 muži a Prusko 225 000. Po této šílené bitvě zůstalo na straně Rakouské 5700 mrtvých, 7500 pohřešovaných a 7500 raněných. Na vítězné straně Pruské bylo 2000 mrtvých, 300 pohřešovaných a 7000 raněných. Bitvu dnes připomíná řada památníků a pomníků, kterých je po okolí rozmístěno více než 400.

. . . jeden z mnoha památníků, blízko je úvoz, který se nazývá Úvoz smrti, protože se do něj schovali rakouští vojáci a všichní byli zabiti. . .

. . . další památník nahoře na Chlumu. . .

. . . společný hrob. . .

. . . Muzeum, ale přiznávám, že když jsem si představila tu hrůzu, neměla jsem už odvahu se dovídat podrobnosti. muselo to být něco strašného, takže jsme dovnitř ani nešli . . .