Kuks

Abych dokončila povídání o našem výletu, který jsem kvůli očím přerušila. Zatím nejsem docela v pořádku, protože zánět se levého oka drží a přestěhoval se i do pravého. Už mě to docela štve. Ve čtvrtek jedu zase na kontrolu, takže doufám, že se to do té doby zlepší.

Takže naše cesta v sobotu před čtrnácti dny pokračovala z Velichovek na Kuks.

Kuks patří k nejvelkolepějším barokním areálům v Čechách. Jenže do současné doby se z něj mnoho nezachovalo. Stavba, která dnes kukskému komplexu dominuje je bývalý špitál s kostelem. Původní panské sídlo bylo zbořeno na počátku 20. století. Vraťme se však zpátky, do let 1697-1738 kdy se Kuks stal působením svého pána hraběte Františka Antonína Šporka honosným stavebním komplexem a kdy vznikly nejcennější plastiky nejvýznamnějšího sochaře českého baroka Matyáše Bernarda Brauna. Na levé straně je na zahradní zdi umístěna řada soch, na jejímž začátku je Anděl blažené smrti a pak následují ctnosti. Před druhým křídlem jsou umístěny Neřesti. I nádvoří a zahrada jsou vyzdobeny so chami M.B.Brauna.

. . . levé křídlo se sochami Ctností. . .

. . . sochy Ctností. . .

. . . vstup na nádvoří. . .

. . . sochy umění na zahradě - malířství a hudba. . .

. . . pravé křídlo. . .

. . . schodiště. . .

Naproti Hospitalu je tři metry široké schodiště s 52 schody. Je zdobeno sochami chrlících Tritonů nad kaskádovitými žlaby, po nichž stéká přebytečná voda z kukského pramene. Ve Šporkových dobách tu prý o slavnostech teklo víno.

. . . Tritoni zblízka. . .

. . . vykotlaný strom a takhle to vypadalo uvnitř kmene. . .