Betlem Žireč

Nejdřív bych vám všem chtěla moc poděkovat za milé komentáře v předcházejících článcích a přání brzkého uzdravení. Oči už mám jakž takž v pořádku i když ještě musím kapat. Docela mě to vyděsilo, právě na levé oko, kde to začalo, mám dost dioptrií, tak jsem měla strach, aby se to ještě nezhoršilo. Ale kupodivu jsem na kontrole přečetla o řádek víc než minule. Tak to snad už bude dobré. Takže vás budu moci postupně navštěvovat. Zítra ale chceme ještě zajet na kontrolu chaloupky a shrabat listí z lípy a bude konec výletkům, protože je brzy tma a u nás i mlhy.

Zjistila jsem, že jsem sem nedala ještě poslední zastavení našeho výletku a to bylo v Žirči, kde je Galerie soch Matyáše Bernarda Brauna. Nachází se v lese, v krásném prostředí. Sochy poustevníků a svatých jsou tesány přímo do skal a dojdete k nim po pěkně upravené cestě. Je to moc hezká procházka. Škoda, že sochy nejsou, až na jednu, zastřešeny, sice by to nebylo tak hezké, ale zase by tak nechátraly. Tak jen maličká ukázka těch zachovalých a jedné značně poškozené.

. . . cesta lesem k sochám je lemována skalami. . .

. . . poustevník Garinius před jeskyní. . .

. . . poustevník Onufrius, jediná socha, která je zastřešena. . .

. . . Vidění sv. Huberta, značně opršelé a porostlé mechem. . .

. . . sedátko, na kterém sedával M.B. Braun. . . musím říct, že jsem si ho vyzkoušela a sedí se na něm kupodivu velice dobře, no - přece si pro sebe nebude tesat něco nepohodlného, vytvaroval ho přesně podle pozadí a vedle je ještě místo pro nákresy . .