Den blbec a růžičky

Nadpis článku vypadá poněkud divně, ale to je jen zdánlivé, až napíšu, jak to dnes se mnou vypadá a to je teprve poledne a co všechno se mi přihodilo, pochopíte, že ty růžičky, pro zlepšení nálady, sem prostě patří. Ráno jsem v pohodě vstala a po provedení hygieny šla chystat snídani a ejhle, první veselá příhoda byla tu. Můj oblíbený snídaňový hrníček mi spadl do dřezu a vzal za své. No nic, půjdu si pustit svou malou televizi a mrknu na Panoramu, kolik je na horách na chaloupce ještě sněhu, ale televize ani ťuk, ticho a mrtvo. To už mě docela naštvalo a abych se uklidnila, šla jsem zalévat květiny. Jenže jsem byla tak šikovná, že jsem si jeden květináč shodila na koberec. Popisování paseky, kterou jsem tím způsobila vynechám a vezmu to rychle. Po vyčištění koberce se mi podařilo ucpat odpad u umyvadla, pak jsem si šla do mrazáku pro maso a vypadlo mě šuplátko pěkně na nohu, při krájení cibule jsem se řízla, z kovové tyče, na které visí nad sporákem otvíráky, nože, nůžky na porcování drůbeže atd., jsem při zvedání pokličky hned nůžky shodila do keramické pánve, kde se udělala hezká ďubka a následně spadly nůžky mezi sporák a linku. To se přiznám, že už jsem začala ječet. S obavami, co ještě přijde, jsem dokončila oběd a zmizla k počítači, tady už mě snad nic "milého "nepotká. A pro uklidnění sem právě dám růžičky, které mě těšily při narozeninách a teď alespoň na obrázku mi snad zvednou náladu. Ale jeden nikdy neví. Na odpoledne jsme pozvaní k dceři na první letošní grilování, tak jsem ji volala, jestli vůbec mám chodit, když mám ten den blbec. Dověděla jsem se, že budu jen sedět na židli, tak doufám, že z ní nespadnu a nepotluču se.