Adventní věnečky

Všechny vás zdravím. Už jsem tu zase dost dlouho nebyla a hned se přiznám proč. Na blogu Hely a babi Maňasové jsem si přečetla o dvou zajímavých knížkách, které jsem si zašla vypůjčit a bylo hotovo. Pustila jsem se do čtení a nemohla se odtrhnout. Ony to vlastně nejsou knížky, ale pořádné bichle. Přemyslovská epopej I. od Vlastimila Vondrušky má 610 stran, a četla se krásné. Je napsaná, řekla bych, stejným stylem, jako romány Ludmily Vaňkové, které mám moc ráda a přečetla jsem snad téměř všechny. Druhá knížka od Noaha Gordona Šaman má 572 a chviličku mi trvalo než jsem se "prokousala", ale pak jsem ji přečetla jedním dechem. Už se těším, že si vypůjčím další, ale to už opravdu až po Vánocích. Musím taky upéct nějaké cukroví a ćhodit na návštěvy a prohlídnout, co jsem zameškala.

Jako každý rok se sešel u dcery ženský "okrašlovací spolek" na tvoření věnečků. Já jsem letos chyběla, protože se necítím zdravotně docela dobře, takže jsem jen dodala upletené věnečky z papíru a dcera s přítelkyněmi synů tvořila a zdobila. Fotečky nafotila a poslala mi Žanetka, přítelkyně staršího vnuka. Rozhodla jsem se, že zveřejním jak se holky činily.