Zapadlí vlastenci

Ve čtvrtek dne 24. února roku 1842, stály na silnici, jež běží z horského okresního města Větrova dále k severu do Krkonoš, těžké selské sáně.

Asi se divíte zvláštnímu začátku, ale po shlédnutí filmu Rašín v neděli v televizi jsem si vzpoměl, asi dva roky zpátky, že jsem se v tomto "okresním městě Větrově" ocitnul. Byl jsem totiž v Jablonečku a při okukování mapy si vzpoměl, že někdy začátkem 70-tých let jsme s Ivankou a našim známým navštívili pouť ve Vysokém nad Jizerou. Nápad nám dala maminka Ivanky, s tím, abychom ji přivezli "vysocké bobky", v jejím mládí dost žádané poutní cukrátko. Je to vlastně bobek z perníkového těsta o trochu větší než dneska piškoty, něco jako byly "rumové perníčky" z Pardubic. Zvláštností je to, že nejsou polévány sklovitou cukrovou polevou, ale v cukru pudru obalovány, a ten cukr na perníčkách drží stejně jako třeba poleva.

Ale zpátky k filmu Rašín (ten mimochodem pocházel z nedalekých Nechanic), druhou hlavní postavou je JUDr Karel Kramář, první předseda vlády v Československu po vzniku samostatné republiky. A teď se dostávám k tomu horskému okresnímu městu Větrovu, což je Vysoké nad Jizerou. Spojitost JUDr Kramáře a Vysokého je daná tím, že nechal právě ve Vysokém postavit pro svou manželku, ruskou hraběnku Naděždu, vilu, tedy spíše menší zámek, dneska je to hotel Větrov. Vysoké nad Jizerou je také velmi známé tím jaké zázraky v místní nemocnici umí udělat s těžce poraněnou rukou. Léčili tam po atentátu i Petru Kvitovou.

náměstí JUDr Karla Kramáře ve Vysokém nad Jizerou

kostel svaté Kateřiny

divadlo ve Vysokém n. Jiz.

muzeum, ale vypadá dost omšele

tady je konečně zámeček pro hraběnku Naděždu, hotel Větrov

pohled ze zadní strany hotelu na Krkonoše

původně jsem chtěl ještě navštívit Paseky nad Jizerou, ale přehlédl jsem odbočku a už jsem se nechtěl vracet, tak jsem se tam vypravil o rok později

tady máte "Pozdětín" je to velká obec s úzkou silnicí, takže jsem si netroufal někde zastavit protože tam byl docela provoz

fara faráře Stehlíka, v době románu jen přízemní, jak vidíte z fotky, měl jsem smůlu

kostel sv. Václava

a ten podle jehož zápisků K. V. Rais román napsal

Určitě by se toho dalo napsat a nafotit víc, ale kolem kostela nebyl nikam odstup, jen dolů na hřbitov, a začalo pršet, to ta kapka na fotce fary, takže jsem to musel zabalit, památník byl zavřený, je v opravě jak je vidět, mělo by to skončit letos v září, ale to jsem naplánováno neměl, tak snad jestli příští rok.