Nedávno mi přišla prezentace s podobným námětem, ale já ho znám jako básničku, jak jinak než od babičky. Myslím, že je v tom kus pravdy. Všechněm nelze vyhověti V létě, po silnici šedé, mlynář s hochem osla vede, na trh k městu, šťastnou cestu volá jezdec, oba jdete, proč si někdo nesednete, copak vám to rozum nedá - na osla si hošík sedá. Otec pak jde vedle pěšky, dohonili povoz těžký, vozka volá z pravé strany i ty kloučku nekáraný, bodejž by tě kopla husa, mladý jede - starý klusá. Synek slezl, prachem břede, na oslu zas otec jede, i toť necitelnost velká, ozvala se mladá selka při návratu ze svých polí, synka jistě nohy bolí, odstůně to mladé robě, na to vzal ho otec k sobě. Jeli dále - neznabozi křičel kmet, jenž pásl kozy, máte-li pak srdce v těle, vždyť jste zvířat mučitelé. Mlynář a syn na ta slova - slezli a šli pěšky znova.
Při našich procházkách jsem udělala obrázky sušení sena. Většinou všichni, co mají nějaké hospodářství, kravičky nebo ovečky suší seno jinak, než se sušilo dřív, posekanou trávu nijak neobrací a nedávají do kupek, ale nechají den nebo dva proschnout, strojem shrnou do řádků a nalisují balíky. Ti kdo už nehospodaří suší seno po staru a hádejte pro koho. Pro Zoo ve Dvoře Králové. A že si s tím dávají práci, je seno kvalitní, pěkné, jak říkají "aby si žirafy pochutnaly" . . . seno připravené na řádkách pro lisování do balíků. . . - - - a tady postaru, ráno kupičky čekají na "rozstřesení" a večer se seno dá . . . . . . na sušáky, nechá se prosychat, dle potřeby a pak odveze domů než si pro něj přijedou ze Zoo. . . - - - a tady je naše čerstvě posekaná louka, v pozadí s lípou, o které jsem už psala . . . . . a ještě jednou, obrázek té naší krásné stoleté lípy, která sice stíní, ale v parnu poskytne krásný chládek. Obrázek je z loňského podzimu, letos jsem fotku, kde
Sešel se rok s rokem a jsou tu zas kuřátka. Krásné a v pohodě prožité Velikonoce, v současné době hlavně zdraví a štěstí nebýt v nesprávný čas na nesprávném místě přeje všem známým i neznámým Mirek
Komentáře
Okomentovat