Srnky

Nedá mě to podělit se s vámi o zážitek ze včerejška. Vypravil jsem se na hory abych více méně zazimoval chaloupku a přivezl sekačku a křoviňák na prohlídku a hlavně seřízení v servisu. Jel jsem dopoledne a navečer zase domů. Ani jsem v chaloupce nezatápěl, jen si na vařiči ohřál párek, k tomu rohlík a uvařil kávu. Něco bylo potřeba udělat s roštím aby nebylo moc roztahané po louce a trochu pořezat ulomené větve. Na louce jsou zasazeny 3 jabloně a 4 švestky. Má to nevýhodu v tom, že je potřeba se strefit do doby kdy ovoce uzraje (pokud se vůbec nějaké urodí) a sklidit. Jsou to ale bohužel staré stromy a tak úroda bývá malá třeba jednou za dva roky a třeba buď jablka nebo švestky. Jablka jsou takové "štrůdláky", taky si z nich štůdl udělám a švestky dám do mrazáku a příležitostně si upeču metynku. Dcera nám kdysi k Vánocům darovala pekárnu, Ivanka v ní pekla chleba nebo zadělávala těsto na buchty. Já si na buchty netroufám, určitě by se špatně spojily a rozlezly se, ale podle zvoleného programu se do pekárky nasypou potřebné produkty a pekárkna za určitou dobu vypne a těsto je připravené ke zpracování. Tímhle povídáním chci přijít k těm jabloním. Když tam přijedu bývají někdy jablka spadaná v trávě, při pádu se jim celkem nic nestane. Tak je posbírám a zbylé co mě nepřijdou k užitku vezmu hrábě a nahrabuju je pod smrky s tím, že přes zimu si je nějaká zvěř najde. Tak to bylo asi i před měsícem co jsem tam byl. Včera při příjezdu jsem si všimnul že tam žádná jablka nebyla, asi je někdo posbíral. Po kávě jsem chtěl jít zase ven, ale jak jsem vkročil do chodby otevřenými dveřmi jsem viděl na louku kde pod jednou jabloní byla srna. Tak jsem pomaličku vycouval do světnice pro foťák a pomalu se blížil do chodby zda tam srna ještě je. Byla a za malou chvilku popošla další a pak ještě jedna. Všechny tři najednou jsem vidět nemohl, protože si myslím, jak bych se pohnul abych lépe viděl jen bych je vyplašil. A tak jsem fotil vlastně pohled orámovaný dveřmi, bál jsem se jít blíž ke dveřím aby hned neutekly. Stejně ale asi mě musely vycítit protože najednou hop a skok a pelášily pryč. Celá ta scéna trvala tak snad minutu, možná míň. Toto byla úžasná náhoda že jsem kouknul ven a nešel si pro nářadí, to bych udělal větší rozruch a srny by utekly aniž by bylo možné je alespoň takto vyfotit. Podle těch srn jsem usoudil že ta jablka našly a proto tam žádná nebyla. Už i dříve se nám stalo že jsme třeba venku na lavičce s Ivankou pili kávu a srna proběhla kolem třeba i s kolouškem, ale to by se asi nestihlo vyfotit i kdybychom měli u sebe foťák. Ty fotky nechávám bez komentáře.