Andílci

Zatím to venku vypadá spíš jarně, než předvánočně. Takže se pokusím předvánoční atmosféru navodit alespoň předvedním sbírky andílků. Když už jsem je všechny umyla, tak ať se předvedou, jestli nějakou vánoční náladu alespoň na malou chvilku dokážou udělat.

Tihle dva andílci už něco pamatují, ostatně je to na nich vidět. Maminka je vždycky dávala pod stromeček, každého z jedné strany stojanu. Některé "modřiny" jsem jim způsobila i já, protože jako malá, jsem si s nimi strašně ráda hrála. Pak jim "ubližovala" i malá dcera, které se taky líbili a vnoučkové nezůstali pozadu.

A tenhle andílek, to je přímo srdeční záležitost. Když jsem byla před lety na operaci, přišla za mnou dcera s tehdy čtyřletým Kubíkem, který jak jsem vyšla na chodbu, hned svým vysokým hláskem volal: "Babičko, my jsme ti koupili andělíčka a ten tě teď bude chránit a budeš brzo zdravá". A měl pravdu.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Všechněm nelze vyhověti

Trocha poezie

Přání