Polštáře

Moje maminka měla kamarádku, sice byla o dost mladší, než moje maminka, ale měly se moc rády. Když maminka umřela, tak jsem její kamarádku, jestli to tak můžu napsat, "zdědila" a nelitovala jsem, protože mi v mnohém poradila, místo maminky. Navštěvovaly jsme se, ale potom začala mít kamarádka potíže s chůzí, a protože tady nikoho nemá, rozhodla se odjít do blízkého Domova důchodců. A právě při likvidaci bytu našla dva předtisky na polštáře, které si kdysi koupila a nevyšila a nyní mi je dala, ať je vyšiju. Musely být hodně staré, protože dole byla vytištěna, tou modrou předtiskovou barvou, cena 10 Kčs. Moc se mi do toho nechtělo, protože barva byla spíš šedivá a žlutá, než bílá. Tak jsem si říkala, že nad tím strávím nějaký čas a pak to vyhodím. Ale nechtěla jsem ji zklamat, tak jsem se do toho pustila. Polštáře jsem vyšila, ušila a naplnila a donesla kamarádce. Udělala jsem ji velkou radost, že je vidí vyšité, ale nakonec mi je dala zpátky, prý na památku, že je nemá kde mít. Tak polštářky pojedou na chaloupku. A ještě dodám, že je kamarádka v DD docela spokojená.