Výlet s překážkami

Manžel konečně ukončil práci a svou činnost na PC a tak jsme se rozhodli, že pojedeme zkontrolovat chaloupku. Dopoledne, že se zastavíme v Jilemnici ná vánočních trhách a po obědě pojedeme na chaloupku, chvilku popovídáme u známých a pojedeme zpátky. Dcera prohlásila, že si taky udělá výlet a kluci se nakonec přidali. Manžel ještě večer zajel k pumpě, aby dotankoval a a "dofouknul" pneumatiky. Ovšem jaké bylo ráno naše překvapení - nějak se vloudila chybička a přední pneumatika byla prázdná a to dokonale, že bychom na ní ani k pumpě nedojeli. Ještě že byl Ježíšek v minulém roce prozíravý a nadělil manželovi kompresorek. Pro děti jsme dojeli se zpožděním, ale brali jsme to s humorem. V pohodě jsme dojeli do Jilemnice, trochu pochodili po městě, vyfotili "zvědavou uličku", něco pojedli a vyrazili na chaloupku. Jak jsme vyjížděli výš, přibývalo sněhu, ale naše autíčko jelo jako na kliček. Jenže ne dlouhou, v kopci v zatáčce stálo přes silnici jiné auto, které nechtělo ani dolů ani nahoru ale točilo se dokola. Když se konečně podařilo, aby bylo "čumákem" dolů, začalo sjíždět tak všelijak, že jen tak tak, že nás nesmetlo. Ovšem ani my jsme se už nerozjeli. Dolů sráz, otočit to nešlo, přiznám se, že mě z těch pokusů o rozjetí už bylo ouzko. Bruslilo nejen auto, ale i my. Nakonec manžel šel nasadit řetězy. Zpočátku se to moc nedařilo, ale za vydatné pomoci dcery a vnuků se to povedlo. Na jedné straně to šlo hned, ale druhé kolo, kterým se manžel pokusil zajet na kraj do trávy, abychom se udrželi alespoň jakž takž na silnici vázlo. Hlavou mi probíhalo, co budeme dělat, koho zavoláme, aby nás vyprostil a hlavně abychom nespadli dolů do té hloubky. Ale nakonec se všechno podařilo, kus cesty jsme zacouvali, otočili a manžela přehlasovali, že už na chaloupku nepojdeme ani jinou cestou. Z těchto nesnází žádnou fotku nemáme, protože fotoreportér se místo focení klepal a pobrekával. Ale nakonec to dobře dopadlo, šťastně jsme se vrátili domů.

Jilemnické náměstí . . .

stánek se svíčkami. . . . opět jsem neodolala

Zvědavá ulička, proč zvědavá? Každý dům je o okno "povystrčen", aby bylo dobře vidět, co se v uličce děje.

Krakonoš se usmíval a vůbec netušil, jaké je na horách náledí . . . .

Už je dobře, už sjíždíme na řetězech dolů. . . .