Už jsem zase tady

Už jsem zase tady a všechny vás zdravím. Jak jste někteří  uhodli, byli jsme na chaloupce. Rozhodli jsme se velice rychle, při snídani manžel oznámil, že hlásí pěkné počasí, tak jsme sbalili nějaké jídlo, Bony do přenosky a už jsme jeli. Zrovna tak jsme se vrátili domů. Muž začal s tím, že se mu nějak stýská, že bychom už mohli jet domů. Sice jsem nechápala, proč by se mu mělo stýskat, když mě tam měl s sebou -:-), ale záhy po příjezdu jsem zjistila, po čem se mu zastesklo - fotbal...., že mě to hned nenapadlo. Protože se na chaloupce na televizi moc nedíváme, ještě jsme si tam nepořídili settopbox a tím pádem tam můj fanda fotbal nechytil. Tak jsme doma a přitom jsem na chaloupce chystala tolik skvělých aktivit, jako natírání oken, natírání plechového lemu na střeše, který jsme předloni vzorně natřeli, ale sníh ho na jaře při sjetí ze střechy vzal s sebou, pak řezání dříví a další podobné.

Poněvadž jsme letos na chaloupce byli zatím velmi málo, bylo potřeba udělat generální úklid, tak jsme smejčili, bílili, atd., takže na nějaké větší výlety jsme se nedostali. Tak jen pár obrázků z okolí chaloupky.

Když jsme přijeli na hory,  teprve tam kvetly stromy . . .

. . . šeřík, u nás dávno odkvetlý.  tady kvetl a na dálku voněl, jako velká kytice. . .

. . .  u Jizerky bylo pěkně, jako vždycky. . .

. . . tady mi nedalo, abych cestou do vsi nevyfotila nově postavenou roubenku. . .

. . . protější stráň s ovečkami. . .

. . . konečně taky kousek roviny. . .

. . . švestka u cesty bojuje svěží větvičkou na suché větvi o přežití. . .

. . . pozdrav z Bechyně, ano je to tak, tohle zvláštní droboučké kapradíčko jsem si přivezla z Bechyně a docela hezky se mezi kameny na zahrádce rozrůstá, tady jsem ho nikde neviděla.

. . . a ještě vodník u bazénku, před lety jsme ho koupili klukům koupili v Polsku, protože se jim strašně líbil a nutně ho na hory potřebovali. Je to příšernost, ale už jsme si za ty roky zvykli a docela by nám tam chyběl.