Křížek

Vesnice, kde máme chaloupku je dlouhá, vlastně jsou to roztroušené domečky podle cesty, která vede od školy dolů k Jizerce. Na kraji dolní části stojí u cesty tenhle křížek. Babička mi vyprávěla  z jakého důvodu byl za jejího dětství postaven. Po cestě jel hospodář s kravičkou a s fůrou vysoko naloženého sena. Nahoře na seně měl posazené dítě. Nějakým nedopatřením, snad velký kámen na cestě,  se stalo, že se fůra převrátila i s děťátkem. Když ho vyprostili, dítě bylo naprosto v pořádku a šťastní rodiče se rozhodli postavit na poděkování křížek.  Dědeček mé horské kamarádky přenechal kousek pozemku, který ohraničily čtyři zasazené lípy.  Protože vesničané chtěli, aby byl křížek opravdu pěkný, uspořádali sbírku, aby nebyla celá tíže pořízení jen na onom hospodáři. A nyní docházím k tomu, proč jsem zdůrazňovala, že má vesnička,  jak tam říkají  "hoření a dolení konec". Je to velmi úsměvné a přečetla jsem si to v kronice obce, kde  stálo "protože se událost stala na dolením konci a křížek bude stát tam, rozhodli se obyvatelé hořeního konce, že do sbírky nepřispějí".  Křížek byl za tu dobu v docela špatném stavu, tak právě syn mé kamarádky, ho dal předloni opravit. Celý náklad opravy nakonec zaplatil sám, ač obec tvrdí, že je křížek v jejím majetku, na opravu mu ani nepřispěla.