Příšernost

Máme s mužem stejné klíčenky a tak se stává, že si je pleteme. Tedy po pravdě řečeno, pletu to já, muž má klíčů víc, ale to já neřeším. Zatím co on klíčenku otevře a podívá se, jestli je to ta jeho s více klíči,  já popadnu tu, která je nejblíž. Potom se stává, že klíče zapomenu v kapse nebo v některé tašce a nastává hledání, při kterém musím vyslechnout,  že snad tu chvilku mám, abych se podívala, jestli jsou to moje klíče a tak podobně. Abych se toho příště vyvarovala, rozhodla jsem se, že si koupím nějaký přívěšek, abych to konečně nepletla. V obchodě se na mě z košíčků dívala všelijaká plyšová zvířátka nezvířátka, s dlouhýma nohama,  šklebily se čarodějnice a pak jsem vyhrábla tuhle panenku, která na mě svým kukučem zapůsobila pozitivně, že jsem se rozhodla pro ni. Ještě musím podotknout, i když by to nehrálo roli, kdyby se mi líbilo něco jiného, že byla nejlacinější. Když jsem ji přinesla domu a přidělávala ke klíčence, tak mi můj muž kouknul přes rameno a pronesl: "Větší příšernost už tam neměli?"  Teď mám ale obavy, aby se mu ta příšernost nezalíbila a nebral si teď moje klíče on.
.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Všechněm nelze vyhověti

Přání

Trocha poezie