Malá hádanka a příběh nešťastné lásky

Když jsme byli v létě na chaloupce na procházce, vyfotila jsem protější skalnatou stráň, ale obrázek se mi nezdál nijak pěkný, že by stál za to, abych ho sem dala. Ovšem nedávno jsem na něm objevila přece něco zajímavého a to bych vám chtěla dát jako malou hádanku. Připomíná vám ta skála něco, tak jako mě?

. . . pro lepší hádání  trochu výřez. .

A tahle skála má svůj smutný příběh, který se udál asi před 60 lety. Tehdy nebyla skála takhle zarostlá, byl to vlastně lom na vápenec a vypínal se hrozivě u cesty. Dodnes se tam říká ve vápence nebo v lomu. Občas se kus skály odlomil a pamatuju, že jsem se okolo jako malá strašně bála jezdit autobusem.

Obyvatelé blízkých i vzdálenějších vesnic a osad rozdělovala od nepaměti víra.  Došlo to tak daleko, že tam byl nejen evangelický a katolický kostel, ale byly zde i rozdělené hřbitovy, aby ani po smrti nebyli na jednom místě  a dokonce i každá církev měla svou školu.  Podle vyprávění si dělali i různé schválnosti a nepříjemnosti. Když byl třeba nějaký katolický svátek a katolíci šli do kostela,  evangelíci vyváželi hnůj a močůvku a katolíci na oplátku vymysleli zase něco jiného. A v této době se do sebe zakoukali dva mladí lidé, bohužel dívka z katolické a hoch ze silně evangelické rodiny. Rodiče děvčete sice nejásali, ale dívali se na to rozumně, ovšem mladíkova matka dělala synovi ze života peklo. Bránila, aby se s dívkou scházel, vyhrožovala a nevím co ještě. Došlo to tak daleko, že po jedné hádce,  zoufalý syn ze skály skočil a zabil se. Matka mu prý nebyla ani na pohřbu. Nikdo nevěděl proč. Snad se styděla, k čemu syna dohnala nebo její zloba šla až za hrob, těžko vědět, co se v její mysli potom dělo. Tak nešťastně skončila jedna velká láska. Dívka se za nějaký čas provdala a snad  prý ještě žije. .