Nikde nic

Přesto, že krásně svítilo sluníčko, byla docela slušná zima. Proto jsem si pro svou odpolední procházku vybrala menší okruh. Foťák jsem měla s sebou, ale k fotografování nebylo nikde nic. Nikde ani živáčka, žádní ptáčkové, které, jak jsem očekávala, na kraji města na stromech zahlídnu. Nikde na mě ani za plotem nezaštěkal pejsek. Pusto prázdno, jak říkala babička:" Jako když nabije a vystřelí". Takže mým jediným úlovkem se stalo vodařské a topenářské auto s veselou reklamou.
Když jsem se hlavní ulící vracela zpět, zjistila jsem, že obchod, ve kterém se už vystřídal všelijaký sortiment a nikdy to nedopadlo dobře, je opět otevřen. Jako správná zvědavá ženská jsem tam vlezla a tady jsem je viděla. Koho? No přece ptáčky.
Teď mi dva sedí v kuchyni na závěsu a přes mrazivé počasí venku, mám díky jim, doma jaro.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Všechněm nelze vyhověti

Trocha poezie

Přání