Mikoláš Aleš

Když jsem šla ráno s nákupem z města, sešla jsem se známou a šly jsme kousek cesty spolu. Dověděla jsem se, že je zrovna hlídací babička, protože malá vnučka je nemocná, a že ji to už zmáhá, protože od rána do večera je zapnutá televize nebo DVD. Holčička se neumí nijak zabavit sama. A tak když jsem šla dál sama, jsem zapřemýšlela, jak to bylo se mnou, když jsem byla malá a nemocná a televizi jsme neměli. Maminka sice se mnou byla doma, ale dělala domácí práci a tak nepřipadalo v úvahu, že by se mi celý den věnovala. Vymyslela to ale šikovně. Přes den jsem měla ustláno v kuchyni na gauči, ke kterému přisunula židle, sedátkem ke mě a na ně mi naskládala věci, které mě dokázaly zabavit. Hlavně pastelky, čtvrtky, nůžky s kulatou špičkou a vystřihovací panenky, na které jsem si kreslila a vystřihovala oblečení. Ještě nesmím zapomenout, že tatínek mi vyrobil takový lehoučký vál, stejný jako na vaření, ale opravdu lehký a ten jsem si dávala na pokrčené nohy. Lišta dole pak zabránila, aby mi pastelky a další potřebné věci padaly do postele nebo na zem. Pak mi tam maminka dala ještě panenku, plaváčka 18 cm velkého a kufřík s oblečky. S tím jsem si taky dokázala docela dlouho vyhrát. Ovšem nejoblíbenější byla knížka Mikoláš Aleš - Špalíček národních písní a říkadel. Tu jsem si prohlížela do nekonečna. Taky jsem měla chuť obrázky vymalovávat, ale to maminka nedovolila. A tak, když jsem přišla domů, knižku, tedy ona je to pořádná bichle, jsem našla a začala si ji zase po letech prohlížet. Hned jsem poznala obrázky, které jsem měla ráda. Ovšem nejraději jsem měla obrázek "Čertova máti". Totiž tenhle obrázek byl takový záhadný. Maminka mi vždycky četla - " Kolíbala bába čerta na pařeze vrbovým: "Hajej dadej můj čertíku, však já na tě nepovím"! Ovšem stávalo se, že jsem si knížku prohlížela se strejdou, tedy maminčiným bratrem, který sám neměl děti a tak se mnou dělal všelijaké lumpárny a učil mě taky sprostonárodní písničky a měl hroznou radost, když jsem se je naučila a maminka s tetou se zlobily. Takže tenhle strýček četl z knížky něco úplně jiného a to tohle: "Kolíbala bába čerta na vrbovým pařezu, jak nebudeš hubu držet, tak ti přes ni nařežu." Teprve, když jsem se naučila číst, jsem zjistila, jak to je doopravdy. Tak mě nemocná vnučka mé známé dovedla až do mých dětských let. A abyste z toho taky něco měli, je tu několik mých oblíbených obrázků ze Špalíčku . . .