Relativní pojem času

Včerejší den jsem se rozhodla věnovat nejen úklidu, ale i praní. Vyprala jsem jednu dávku a při druhé se sice voda do pračky napustila, ale dál bylo zlověstné ticho. Posunula jsem kolečko o kousek dál a pračka pokračovala v praní, ale ve studené vodě. Tak jsem hlásila manželovi, že asi dosloužilo ohřívací tělísko, že před chvíli šlapala pračka jak hodinky, že to nemůže být nic jiného, dělala jsem chytrou. Muž se chvíli zamyslel a pak pravil: "Jen jestli to nebyla její labutí píseň, už je to stařenka." "Prosím tě, jaká labutí píseň, jaká stařenka, tak dlouho ji zase nemáme" oponovala jsem. Muž už nic neříkal a šel volat do opravny. A byli jsme mile překvapeni, když se na naše ohlášení závady ozvalo: "Tak nikam neodcházejte, do hodiny jsme u vás". Ani hodinu to netrvalo a opravář přijel. Dověděla jsem se, že jsem tentokrát měla pravdu, opravdu to bylo topné tělísko. Opravář byl milý a řečný a po chvíli jsme se i domluvili, že chodil s naší dcerou do školy. Závadu opravil, my jsme vyplázli tisíc korun a odjel. Na to šel muž uložit účet a za chvíli slyším, jak se směje a říká. "Tak holčičko, dnes je to na den přesně třináct let, co jsme si tu pračku koupili". Tak teď nevím, je to dlouho nebo ne?