Už jsou to 3 roky

Ano, dnes je to tři roky, co se narodil můj blog. Jeho zrození bylo hodně těžké, protože jsem na počítači neuměla téměř nic. Nejdřív jsem se přihlásila do Ženského klubu a tady se stala mou velkou rádkyní Jitka. Trpělivě odpovídala na mé dotazy a vysvětlovala a vysvětlovala. Jenže já jsem začala toužit po svých vlastních stránkách, ale jak na to jsem nevěděla. Otravovat znovu Jitku, tak to už jsem neměla odvahu, měla toho dost, svůj blog a ještě i stránky ŽK. Ale objevila se další dobrá dušička, Peťulka, která mi pomohla stránky vytvořit a pak zodpověděla další spoustu dotazů k jeho vedení. Něco jsem se už naučila, ale to neznamená, že když si nevím rady a začnu zmatkovat, že nevolám o pomoc. Za ty tři roky, jsem poznala vás, co ke mě chodíte na návštěvu a píšete milá slovíčka v komentářích a taky si troufám říct, že i kamarádky, se kterými si dopisujeme a dělíme se o radosti i starosti, co nám život přináší. Musím jmenovat Boženku, se kterou jsme se spřátelily ještě v ŽK a pilně si dopisujeme. Další byla Peťulka, s tou si napíšeme jen občas, protože je velmi zaměstnaná. A další kamarádkou je Zdiška, se kterou jsem se setkala i osobně, když jsme byli loni v Luhačovicích. Přijela za námi i s manželem a bylo to báječné setkání, do oka si padli i naši mužíčci a jak jsme si pak řekli, připadalo nám, že se známe už dávno.
Původně jsem chtěla své stránky věnovat jen ručním pracem, které byly mým hlavním koníčkem, ale postupně jsem začala uvádět všechno, co mě nějak zaujalo. Později přibyl můj další koníček, fotografování a cestování po naší krásné vlasti a tak spousta obrázků je z našich cest.
Ani se mi nechce věřit, že jsem na své stránky napsala 446 článků a vložila 3 018 fotografií a obrázků.
Tohle byl můj první obrázek záhlaví, současný je šestnáctý.


Ale dost vzpomínání a statistiky. Tohle jsou moji dva pomocníci, když sedím u počítače. Medvídek, po mých vnoučcích, se kterým nesmím nic udělat a který na rozdíl od dalšího pomocníka nezlobí. Bony, ta se snaží někdy pomáhat ze všech pacek. Plácne na klávesnici a všechno mi zmizí, odešle nedopsaný komentář či email, no zlatíčko.


Na štěstí ji to ale za chvilku zmůže a sladce usne. Však už tu má uchystanou podložku.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Všechněm nelze vyhověti

Přání

Trocha poezie