Hřbitov v Hořicích

Jak jsem už psala byli jsme minulý týden v Hořicích a já jsem si krátila čas čekání na manžela, který něco zařizoval, procházkou. Vyšla jsem na vrch Gothard, opět prohlížela sochy, které jsem vám už ukazovala zde a zde a zašla na hřbitov, tentokrát na jiný než minule. Docela ráda si prohlížím náhrobky a čtu nápisy. Byla jsem tam sama, všude ticho a tak mě napadlo, kolik bolesti a smutku tu prošlo, ale nakonec i pokoje, klidu a smíření a že přes okázalost některých hrobek a pomníků jsou si tu všichni rovni.

Vstupuju velkolepou branou na hřbitov a otáčím se, teď jde vyfotit, protože lípy nemají listy. . .

. . . hned u vchodu je umístěna jedna tabulka s nápisem a o kus dál další. . .

. . . kříž uprostřed hřbitova. . .

. . . a ještě několik pomníků a hrobek, většinou z pískovce, který se v blízkosti Hořic těží. . .