To jsem si zas dala

O naší Bony, čtrnáctileté bytové kočičce jsem se už zmiňovala několikrát. Ovšem jak jsem si zase naběhla, si nemůžu nechat jen pro sebe. Bony, když něco chce, tak se přede mě sedne a mňouká. Na moji otázku: "Tak co chceš?" se zvedne a já jdu za ní, tak se dozvím, že nejsou otevřené dveře do ložnice, že má ještě chuť na paštičku, to mě dovede ke spižní skříni nebo že jsem zapomněla ustlat, protože na neustlanou postel si ona prostě lenout rozhodně nemůže. Tuhle mě zase vedla k ložnici, jenže dveře byly otevřené, postel ustlaná, Bony na ni vyskočila, ale mňoukáním dávala najevo, že ke spokojenosti ji ještě něco chybí. Přemýšlela jsem, co by tak mohla chtít, až mi došlo . přikrejt, no jasně. Před tím jsem několikrát, když jsem na balkoně zalila kytky a Bony už byla uložená na mé posteli, vzala cíp deky a lehce ji z legrace a taky abych ji trochu pozlobila, přikryla se slovy:"Abys nám nenastydla, už je ráno chladno a já na tebe nechávám otevřené okno". Tak jsem to opět zkusila jestli jsem uhodla, co požaduje a vzala cíp deky a lehce ho přes ni přetáhla a co myslíte. Je to tak, chtěla přikrýt. Takže jsem si zase dala, teď ji ještě budu chodit přikrývat.

. . . "lip by to nešlo?"

. . . "teď jsem spokojená". ..

. . . "co mě budíš, fotit se už nechci"


A ještě vám povím, jak se mi "ztratila" Přišla jsem do ložnice a kupodivu moje postel byla prázdná. Říkám si, kde asi ta naše můrečka je a jdu ji hledat. Obešla jsem všechny její oblíbené skrýše, pod postelí, na židli pod stolem, za gaučem, mezi kytkama a tak různě, ovšem nikde nebyla. Dokonce mě napadlo, jestli nevyskočila na balkoně na zábradlí, jak to už několikrát udělala a má to přísně zakázáno -:-) a nespadla dolů. Dole jsem ji neviděla, ale co když se doplazila pod keře. Tak jsem se chystala, že zajdu dolů. Ale předtím jsem si ještě jednou téměř lehla a koukala znovu pod postele. A jak se tak zvedám a opřu se o postel, tak mi přijde kouknout na skříň a co myslíte, byla tam a klidně se koukala na moje pachtění a číčání. Jak tam vylezla nevím, ale dostala co proto. Muž to komentoval slovy: Tys ji vynadala téměř do bezvědomí, . . . ale svého." Tak takhle se mnou naše zlatíčko "cvičí".

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Všechněm nelze vyhověti

Přání

Trocha poezie