Co zbylo. . .

Když jsem tady "servírovala" jablkové řezy, líbil se Miladce tácek, na kterém byly. Tak jsem se rozhodla, že předvedu torzo servisu, ze kterého tácek pochází. Původně byl zřejmě jídelní servis pro 12 osob, ale hluboké talíře přišly k velké úhoně, neboť jich zbylo jen 5, tácky, které se asi využívaly hodně, jen 2. Musím napsat, že maminka dostala už tohle "torzo" od své tetičky, ještě jako svobodná, takže si myslím, že už mu bude přes sto let. Že bychom ho někdy používali se vůbec nepamatuju, byl nahoře v pokoji ve skleníku. Když pak maminka odešla, rozdělily jsme se s dcerou tak, že ona si nechala skleník a já nádobí. Taky ho nepoužívám, jen občas nějaký ten talířek nebo tácek. Na Vánoce prostírám na servisu, který jsme dostali jako svatební dar od mé tetičky. Je smetanový, se zelenou proužkou a v ní zlaté čárky, ten mi připadá na Vánoce to pravé a při dalších slavnostních příležitostech dávám cibulák. Tohle to je pro mě památka na maminku a nějakou mě zcela neznámou tetu, která musela zřejmě pořádat velké hostiny a určitě prostřený stůl vypadal moc pěkně. Určitě byl nažehlený ubrus, ale to se mě, poctivě přiznávám, už nechtělo.