Iva221

Vidím, že v touze po opravdové a zachumelené zimě probíráme archivy. Já jsem sáhla do roku 2006, kdy jsme v únoru jeli na chalupu shazovat sníh ze střechy. Horská sousedka mě po telefonu tenkrát tak vyplašila, že všichní shazují, jen u nás sníh drží, že jsem nedala na uklid'nování manžela, že střecha je téměř nová, že ji dělal tatínek, který znal horské podmínky, že nakonec mému naléhání podlehl a vyrazili jsme. Musím říct, že kousek cesty ze silnice k chaloupce nám trval téměř hodinu. Cesta je vlastně takový úvoz, do kterého byl z okolí sfoukán sníh, takže jsme zapadávali až po zadek a vyndání nohy stálo docela dost sil. Vzpomínám si, že jsem se tomu nejdřív smála, ale pak se mi chvílemi chtělo až brečet. Sněhu bylo opravdu požehnaně. No nakonec podívejte se sami. Takhle to vypadalo přede dveřmi chaloupky. . . . . . od cesty, která vede pod tímto domem sem dolů k chaloupce trvalo, než jsme se dohrabali skoro hodinu. . . sousedi shazovali a navíc tam bydlí stále, takže se střecha p...

Když jsem šla ráno s nákupem z města, sešla jsem se známou a šly jsme kousek cesty spolu. Dověděla jsem se, že je zrovna hlídací babička, protože malá vnučka je nemocná, a že ji to už zmáhá, protože od rána do večera je zapnutá televize nebo DVD. Holčička se neumí nijak zabavit sama. A tak když jsem šla dál sama, jsem zapřemýšlela, jak to bylo se mnou, když jsem byla malá a nemocná a televizi jsme neměli. Maminka sice se mnou byla doma, ale dělala domácí práci a tak nepřipadalo v úvahu, že by se mi celý den věnovala. Vymyslela to ale šikovně. Přes den jsem měla ustláno v kuchyni na gauči, ke kterému přisunula židle, sedátkem ke mě a na ně mi naskládala věci, které mě dokázaly zabavit. Hlavně pastelky, čtvrtky, nůžky s kulatou špičkou a vystřihovací panenky, na které jsem si kreslila a vystřihovala oblečení. Ještě nesmím zapomenout, že tatínek mi vyrobil takový lehoučký vál, stejný jako na vaření, ale opravdu lehký a ten jsem si dávala na pokrčené nohy. Lišta dole pak zabránila, aby mi ...

Nelekejte se, ani nezáviďte, takhle u nás opravdu dnes nechumelí, to je obrázek z loňského 3.1., kdy byla pořádná chumelenice. A pro porovnání jsem vyfotila jak je u nás dnes, takže pohled z východního okna a ještě ze západního. . . letos to vypadá spíš jak v dubnu a ne na leden, ale pro mě už by ani sníh, když nebyl na Vánoce, padat nemusel. . .

Ráno jsem zaběhla do Penny nakupovat a hned na kraji byl stůl a na něm plno růžiček. Asi bych se pokochala jen pohledem a pokračovala dál, ale vidím cenu, na kterou jsem se musela podívat ještě jednou, no je to tak, 19,90 Kč za kus. Tak už jsem neváhala, když může být venku místo zimy jako z jara, tak co bych nemohla mít doma léto. A nebyla jsem žádný troškař, vzala jsem si hned tři, protože jsem se nemohla rozhodnout kterou barvu. Že jsou hezké? Ještě bych potřebovala poradit co s nimi, až odkvetou. Docela ráda bych je uchovala. Poradíte mi prosím někdo?

U ozdob na stromeček mám i krabičku s ozdobami, které na stromeček nedávám, protože už nejsou moc pěkné, ale z nostalgie je stále uschovávám. Jsou to ozdoby, které mi jako maličké holce přivezla krkonošská babička, že mi je posílá Ježíšek.. Už si nepamatuju, jestli to byly starší ozdoby, co dávala už ona na stromeček nebo je získala od svých kamarádek, které je vyráběly a ona jim chodila pomáhat. Přivezla jich víc, ale tyhle se jakž takž uchovaly. Pamatuju se, že v kočárku byl růžový papírek a na něm leželo papírové děťátko. Potom nebylo tyhle ozdoby vidět, buď se přestaly vyrábět, nevím, jestli z módních důvodů nebo se vyráběly a šlo všechno na export. Teď už se zase objevují a jsou pěkně drahé.

Dárečky od Ježíška rozděluju na dvě části a to praktické a jen pro potěšení. Samozřejmě praktické dárky mi taky udělají radost, ale ty bych si většinou v případě potřeby koupila, ovšem dárky pro potěšení, tak nad jejich koupí bych asi váhala, už třeba z finančních důvodů. Praktické dárky, které mi přinesl letos Ježíšek sem dávat nebudu, ale ukážu vám ty, co jsou jen pro potěšení. Sovičky mi Ježíšek přinesl hned dvě, prý se radil s vnoučky, která moje sbírky chodské keramiky rozmnoží, zda bílá nebo černá, ale nakonec jsem dostala obě, prý abych byla hodně moudrá. Tak to nevím, jestli na to budou chuděrky stačit, protože to zmoudření mě nějak míjí a místo toho přicházím do dětských let. A potom do sbírky přibyla ještě podkovička pro štěstí. Truhličky jsou taky dvě, protože prý Ježíšek sháněl malou, pro krásný zlatý náramek, ale ke koupi byly dvě v sobě. Ale už mám uplatnění i pro tu větší. Ručně malovaný svícínek pro dva kahánky mi taky udělal radost, je to taková jemná práce. Poslední z...