Iva221

Co by to bylo za Velikonoce bez kuřátek. Spíš jsem chtěl koupit beránka, který je u nás tradiční a ne zajíček který patří Němcům, ale beránka měli jen velkého a ještě někdy v úterý. To mě přišlo moc brzy, dříve měli takové malé beránky o něco menší než je zajíček, ale nenarazil jsem na něj, buď je neměli nebo už neměli, tak jsem vzal zavděk zajíčkem. Přidám ještě jeden jarní snímek.

V klidu, radosti, pohodě proživé vánoční svátky a v novém roce hlavně zdraví, štěstí a jen samé příjemné události přeje lidem dobré vůle Mirek

Už loni se konala tato akce, rozsvícení vánočního stromečku, ale to jsem na to zapomněl. Letos jsem si dal pozor a šel se podívat. Sešlo se k mému překvapení hodně lidí. Dobrou duší, bez které by se to neuskutečnilo, je paní učitelka Lucka, dobrá kamarádka mojí neteře Irenky. Paní učitelka se v tomto směru velmi angažuje a pořádá pro děti různé hry nebo soutěže o Dětském dni a nebo na 30. dubna při "Pálení čarodejnic" a i o zábavu pro dospělé. Na tom všem je nejkrásnějí věcí, že toto dělá z lásky, bez jakéhokoliv nařízení, a jedinou odměnou je radost dětí a spokojenost jejich rodičů že se ještě najdou lidé kteří chtějí z lásky a ve svém volném čase udělat něco pro druhé. Po přivítání byl přpravený krátký program se zpěvem vánočních koled, k tomu bylo možné dát si pro dospělé svařené víno, pro děti čaj a pochutnat si na dobrotách které připravili a upekli dobří lidé. Rád bych poznamenal, nevím kdo a jak se kromě paní učitelky angažoval a rozhodně jsem nechtěl vystupovat v rol...

Ve čtvrtek dne 24. února roku 1842, stály na silnici, jež běží z horského okresního města Větrova dále k severu do Krkonoš, těžké selské sáně. Asi se divíte zvláštnímu začátku, ale po shlédnutí filmu Rašín v neděli v televizi jsem si vzpoměl, asi dva roky zpátky, že jsem se v tomto "okresním městě Větrově" ocitnul. Byl jsem totiž v Jablonečku a při okukování mapy si vzpoměl, že někdy začátkem 70-tých let jsme s Ivankou a našim známým navštívili pouť ve Vysokém nad Jizerou. Nápad nám dala maminka Ivanky, s tím, abychom ji přivezli "vysocké bobky", v jejím mládí dost žádané poutní cukrátko. Je to vlastně bobek z perníkového těsta o trochu větší než dneska piškoty, něco jako byly "rumové perníčky" z Pardubic. Zvláštností je to, že nejsou polévány sklovitou cukrovou polevou, ale v cukru pudru obalovány, a ten cukr na perníčkách drží stejně jako třeba poleva. Ale zpátky k filmu Rašín (ten mimochodem pocházel z nedalekých Nechanic), druhou hlavní postavou je JUD...

Ještě byl sníh při mé první letošní návštěvě chaloupky, byla to jen kontrola, jsem si sebou ani nevzal foťák. Při obcházce kolem jsem si všimnul, že nán někdo "vyvrtal" díru do jabloně. Pak jsem tam byl ještě jednou zase na jeden den a opět bez foťáku. Při příští návštěvě, už na tři dny jsem sebou foťák měl a tak jsem tu vyvrtanou díru vyfotil, je vidět je to přesně jak vrtákem. Podařilo se mě náhodou vyfotit autora otvoru. Protože jsem tam dlouho nebyl, byl zvyknutý na klid, ten jsem náhodou porušil a proto byl velmi ostražitý a hned jak jsem se pohnul před dveřmi uletěl a už se neukázal, nebo jsem si nevšimnul. Při další návštěvě už byli v dutině mladé a trochu si na mně zvyknuli, tak jsou to tři fotky. Navečer bylo slyšet zpěv. Tak jsem ze dveří fotil. Na nejvyšším smrku seděl Drozd zpěvný. Už den předtím tam seděl, ale jak jsem vyšel ze dveří uletěl, proto ta fotka s tím černým trojúhelníkem vlevo nahoře je vlastně zárubeň a okraj střechy. Co je to za toho malého ptáčka, ...

Jaké by to byly Velikonoce bez kuřátek. paní sousedka, dobrá duše našeho domu pěstuje kaktusy, na Vánoce a Velikonoce vždy krásně kvetou u sestry na zahrádce sněženky a krokusy přestály mrazy už v únoru i nyní v březnu Příjemné v klidu a pohodě prožité Velikonoce, k tomu bohatou pomlázku přeje všem, všem lidem dobré vůle Mirek