Jak jste asi poznali, byli jsme opět pár dní na chaloupce. Stejně jako vždycky, když tam přijedeme, se za chvíli objevila Bára, aby po dobu našeho pobytu, byla zase naše. Jenže tentokrát se chvilku po ní objevil pes dalšího ze sousedů, vlčák možná spíš chodský pes Dasti. Už jsem o něm taky psala. Dastíček se snažil všemožně s Bárou družit, ale Barča neměla žádnou chuť na techtle natož na mechtle. Dasti je dobře vychovaný a poslušný, takže stačilo zavolat "domů" a už uháněl pěšinkou s kopce dolů. Baruška se hárala a tak se druhý den přihodilo něco, co jsme s ní za ta léta, co k nám chodí nezažili, tedy spíš já. Ráno kolem páté hodiny mě vzbudilo poštěkávání, vrčení a do toho všeho Bářino zoufalé kňučení. Jen v noční košili jsem vyběhla ven, otevřela dveře a kousek od nich se rvali dva nápadníci. Jedním byl již zmiňovaný Dasti a druhý krasavec byl ještě větší, krásný černý pes, snad molorský ovčák až z dolního konce vsi. A hoši si dávali co proto, jak jsme později viděli na kam...